Nakladatelství Lidové noviny

Po rozpadu Habsburské monarchie muselo německojazyčné dějepisectví v Rakousku znovu promyslit a interpretovat původní koncepce rakouských i německých dějin. Právě proto představuje historiografie v Rakousku v meziválečném období zajímavé a důležité téma výzkumu: Neodkryjí se při něm zřetelně přístupy, koncepty i strategie při tvorbě dějepisu? Nebude snad možné sledovat vznik historického narativu takříkajíc ve stavu zrodu, a to právě proto, že tehdejší rakouští historikové museli nejenom popsat historický vývoj svého národa a státu, ale teprve vůbec tento subjekt dějinného vyprávění konstituovat?  více >

Když si Giacomo Casanova vybral Čechy jako místo, kde stráví zbytek svého života, odcházel do země s vyspělou šlechtickou kulturou. Při zpětném pohledu však vypadá tvorba českých šlechticů poněkud bláznivě: Zjišťovali jste, zda je možno vidět nosem? Víte, že Valmont měl i českou verzi, kterou napsal kníže Lolo Clary? Napadlo vás někdy, zda tloušťka krku souvisí s pohlavním pudem? To jsou otázky, kterými se zabývali šlechtičtí spisovatelé. Ale patřily k nim i vážné problém y, jako byla kritika poddanství a náboženského útlaku, mravní výchova dětí nebo smělé plány na nastolení osvícenské konstituce. Předkládaná kniha tuto zapomenutou kulturu znovu oživuje, a to za pomoci mnoha nově objevených literárních výtvorů.  více >

Kniha se zabývá vývojem stranické historiografie mezi lety 1950-1970 v kontextu proměn československého komunismu. Stranické dějepisectví vzniklo na počátku padesátých let jako zvláštní historiografický projekt fungující v rámci aparátu komunistické strany, jehož úkolem bylo zpracovávat minulost KSČ a dělnického hnutí. Mělo být novou historiografií, která se odřízne od tradic takzvané buržoazní historické vědy a stane se dějepisectvím odpovídajícím nárokům probíhající socialistické revoluce. Vývoj stranické historiografie jakoby kopíroval vývoj československého komunismu. Prošla stalinistickou, poststalinistickou a reformně komunistickou fází.  více >

Pojem jižní Čechy vyvolává snad v každém z obyvatel českých zemí představu jedinečnosti, originality a mimořádné přitažlivosti. Kniha se zaměřuje právě na ty jevy, které tuto část naší země odlišují a dávají jí její zvláštní kouzlo. Území svým způsobem uzavřené, historicky formované přítomností významných klášterů i působením šlechtických rodů, zejména Rožmberků a Schwarzenberků, vytvořilo specifické podmínky pro vývoj života obyvatel. Kopce Šumavy pokryté lesy, lesknoucí se hladiny rybníků, úrodné pánve, přívětivé pahorkatiny se ve zdejší společnosti odrazily ve zdrojích obživy, dovednostech, umění, zábavě i tradicích se zřetelnými vklady minulosti, ale i mnohde dodnes živých a udržovaných.  více >

PRVNÍ SYNTÉZA POSTHUJÍCÍ "ZÁNIK STAROBYLÉHO VENKOVA" V NAŠÍ HISTORICKÉ LITERATUŘE Profesor Josef Petráň vzbudil před lety neobvyklou pozornost sondou do dějin své rodné vsi Ouběnic na Benešovsku, v které vypsal osudy jejich obyvatel od kolonizačních počátků v 11. a 12. století až na práh 21. století. V nové knize svou „vlastivědnou romanci“ rozšířil, prohloubil a ještě více zalidnil. V příběhu jedné vsi nastínil navíc nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova, a to nejen srovnáním s jejím bezprostředním okolím, Benešovskem a Podblanickem, ale i v celozemském měřítku.  více >