Nakladatelství Lidové noviny

PRVNÍ SYNTÉZA POSTHUJÍCÍ "ZÁNIK STAROBYLÉHO VENKOVA" V NAŠÍ HISTORICKÉ LITERATUŘE Profesor Josef Petráň vzbudil před lety neobvyklou pozornost sondou do dějin své rodné vsi Ouběnic na Benešovsku, v které vypsal osudy jejich obyvatel od kolonizačních počátků v 11. a 12. století až na práh 21. století. V nové knize svou „vlastivědnou romanci“ rozšířil, prohloubil a ještě více zalidnil. V příběhu jedné vsi nastínil navíc nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova, a to nejen srovnáním s jejím bezprostředním okolím, Benešovskem a Podblanickem, ale i v celozemském měřítku.

Profesor Josef Petráň vzbudil před lety neobvyklou pozornost sondou do dějin své rodné vsi Ouběnic na Benešovsku, v které vypsal osudy jejich obyvatel od kolonizačních počátků v 11. a 12. století až na práh 21. století. V nové knize svou „vlastivědnou romanci“ rozšířil, prohloubil a ještě více zalidnil. V příběhu jedné vsi nastínil navíc nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova, a to nejen srovnáním s jejím bezprostředním okolím, Benešovskem a Podblanickem, ale i v celozemském měřítku. Právě druhou polovinu 20. století považuje autor za dobu zániku vesnice v její původní formě jako společenstva výrobců zemědělských produktů. Komunistických experiment ho jen brutálně urychlil, neboť stejný proces, byť v uhlazenějších formách, proběhl i v soudobé západní Evropě. Právě kapitoly o „socializaci“ venkova patří k nejpůsobivějším částem celého díla.