Nakladatelství Lidové noviny

Epos o Gilgamešovi je nepochybně nejvýznamnějším literárním dílem starověkého Předního východu. Je příběhem legendárního panovníka sumerského města Uruku, který, sužován strachem z konečnosti lidského života, marně usiluje o získání nesmrtel­nosti, aby nakonec po všech překonaných útrapách pochopil, že věčná památka člověka může přetrvat jedině v díle, které tu po sobě zanechá. Nový překlad vznikl na základě nejnovějšího vydání originálního textu eposu s přihlédnutím k nejnovějším poznat­kům, kterých filologické a literárně kritické bádání zatím dosáhlo.

Epos o Gilgamešovi je nepochybně nejvýznamnějším literárním dílem starověkého Předního východu. Je příběhem legendárního panovníka sumerského města Uruku, který, sužován strachem z konečnosti lidského života, marně usiluje o získání nesmrtel­nosti, aby nakonec po všech překonaných útrapách pochopil, že věčná památka člověka může přetrvat jedině v díle, které tu po sobě zanechá. Konečná podoba babylonského eposu, která se dochovala v ninivské knihovně asyrského panovníka Aššurbanipa­la, se zrodila v dlouhém vývojovém procesu, na jehož počátku stály jednotlivé sumerské epické básně. Během téměř dvou tisíců let své živé tradice epos ovlivnil literatury mnoha národů starověku a poté co ho současná doba objevila prostřed­nictvím překladů do celé řady moderních jazyků, ovlivňuje i soudobou literaturu, umění a hudbu. Epos o Gilgamešovi znají čeští čtenáři z překladů profesora Lubora Matouše, které vycházely v průběžně revidovaných vydáních v letech 1958 až 1976. Tento nový překlad vznikl na základě nejnovějšího vydání originálního textu eposu s přihlédnutím k nejnovějším poznat­kům, kterých filologické a literárně kritické bádání zatím dosáhlo. Poprvé jsou do něho zahrnuty i všechny známé sumer­ské, chetitské a churritské texty, které s eposem o Gilgamešo­vi souvisí. Úvodní studie se zabývá jeho historickým vývojem a vlivem na okolní kulturní prostředí, vztahem k jiným literatu­rám starověku, otázkou historičnosti jeho hlavního hrdiny, úlohou, kterou jako zbožněný panovník sehrával v náboženských představách starověké Mezopotámie, uvádí rovněž překlady dalších literárních textů, jejichž inspiračním zdrojem byla právě Gilgamešova postava. Kniha je doplněna podrobnou biblio­grafií.