Nakladatelství Lidové noviny

Georgi Gospodinov píše rád o věcech, které se nestaly. A nejen z tohoto důvodu je hrdinou jeho povídkové knihy právě Gaustin, který se proplétá různými knihami svého autora. Žije ve dvanáctém století, ve třicátých letech minulého století nebo v jakémsi nekonkrétním čase a prostoru, ale všechny jeho převtělení jsou předurčeny touhou přebývat v jiné době, v jiné skutečnosti, v jiných příbězích. Gaustin otevírá i další důležité téma příběhů -- téma jmen a podstaty věcí, otázku, zda je jedno druhým determinováno a kam toto předurčení směřuje. V povídkové knize Člověk s mnoha jmény mění Gaustin jména podle toho, co právě činí, protože věří, že "příroda nikdy není jedna jediná a podle množství přírod jedno a totéž může nabýt mnoha jmen". Ve skutečnosti jde o stále stejnou nostalgii po rozmanitosti významů, po hloubce okouzlení podstatou, tvořenou jen jménem, dříve než je realita konkretizuje a omezí. Dá se říci, že u G. G. je to více než syžet. V jistém smyslu téma jazyka, tedy zda jazyk jenom pojmenovává, či při pojmenovávání věcí tvoří, činí samotnou tečku za genezí jeho psaní.

Zatím není k dispozici