Nakladatelství Lidové noviny

Rod erbu hrábí Hrabišici anebo později nazývaní páni z Riesenenburka (či Rýzmberka) patřil ve 12. a 13. století k nejmocnějším magnátským rodinám v Čechách. Příslušníci rodu se úspěšně dokázali pohybovat i udržet v okolí i přízni přemyslovských panovníků a od druhé poloviny 12. století vybudovali v předhůří Krušných hor a ve Slavkovském lese mocné dominium, jež svým rozsahem překonávalo i pověstné Vítkovce. O to strmější byl jejich pád a traduje se, že jeden z nich, zvaný také Boreš, bojoval u Lipan dokonce pěšky...

Rod erbu hrábí Hrabišici anebo později nazývaní páni z Riesenenburka (či Rýzmberka) patřil ve 12. a 13. století k nejmocnějším magnátským rodinám v Čechách. Příslušníci rodu se úspěšně dokázali pohybovat i udržet v okolí i přízni přemyslovských panovníků a od druhé poloviny 12. století vybudovali v předhůří Krušných hor a ve Slavkovském lese mocné dominium, jež svým rozsahem překonávalo i pověstné Vítkovce. Ze svých hradů Riesenburka (Oseka), Bečova, Mašťova, Andělské hory a dalších pevnou rukou ovládali svěřené území a úspěšně kolonizovali dosud neobydlené končiny; dostali se přitom až na severozápadní cíp Moravy. O to strmější byl jejich pád, zahájený popravou hlavy rodu, mocného Boreše z Riesenburka roku 1278, jenž se neváhal vzepřít samotnému Přemyslu Otakaru II. Jeho potomci většinu statků ztratili a již nikdy se nedomohli bývalého postavení. Poslední Rýzmberkov úplně zchudli a traduje se, že jeden z nich, zvaný také Boreš, bojoval u Lipan dokonce pěšky. . .