Vznik Velké Moravy
Dušan Třeštík
Kniha je v jistém smyslu doplňkem k práci o Počátcích Přemyslovců, klade si však jiné cíle. Jde v ní o celou střední a jihovýchodní Evropu, v zásadě o široké okolí Karpatské kotliny, kde se na přelomu 8. a 9. století odehrál zásadní kulturní a společenský přelom vyznačený zejména přijetím křesťanství a vznikem prvních slovanských států. Tehdy vstoupila střední Evropa na tu cestu, která ji okolo roku 1000 již definitivně začlenila do společenství států a národů západního, latinského křesťanství. Pro vytvoření dnešní střední Evropy to byl vlastně její počátek.
ISBN 978-80-7422-049-4
225 stran /
černobílé ilustrace / 140 x 200 mm / vázaná / datum vydání Oct 20, 2010 / dotisk
Rozšířená anotace
Kniha je v jistém smyslu doplňkem k práci o Počátcích Přemyslovců, klade si však jiné cíle. Jde v ní o celou střední a jihovýchodní Evropu, v zásadě o široké okolí Karpatské kotliny, kde se na přelomu 8. a 9. století odehrál zásadní kulturní a společenský přelom vyznačený zejména přijetím křesťanství a vznikem prvních slovanských států. Tehdy vstoupila střední Evropa na tu cestu, která ji okolo roku 1000 již definitivně začlenila do společenství států a národů západního, latinského křesťanství. Pro vytvoření dnešní střední Evropy to byl vlastně její počátek.
Prvním impulsem byl výboj Karla Velikého do Panonie roku 791, jímž byl zničen mocný avarský kaganát.Pro Slovany v této oblasti znamenalo setkání s kulturou jeho říše něco jako šok. Na nově vzniklé hranici se velmi rychle vytvořilo živě komunikující sociální a kulturní společenství slovanských "barbarů" a Franků. To proměnilo během sotva jednoho desetiletí slovanskou společnost zcela zásadně. Nositelem těchto převratů byla dynamická, mobilní a mezinárodně provázaná vrstva slovanských knížat sedících v té době se svými družinami již na mohutných rodinných hradech. Nevládla svým kmenům, Čechům, Moravanům, Korutancům, Charvátům, byla součástí jejich demokratické struktury. Jen někde -- na Moravě a o něco později v Charvátsku -- se knížata zmocnila vlády nad kmenem, přijala "oficiálně" křesťanství a založila své státy.
Logika věcí směřovala k samostatným státům všude, karlovská říše ji však nikdy nevzala na vědomí. Pro ni přicházela v úvahu jen podřízenost pohraničních kmenů. Nesnažila se také ani v nejmenším o nějakou misii mezi nimi, christianizace měla být teprve následkem začlenění do říše. Byli to sami Slované (Moravané, Čechové a Charváti), kteří se z vlastní vůle a bez nějakého přemlouvání neexistujícími misionáři dožadovali křtu především proto, aby se společensky a kulturně vyrovnali mocné říši. Svou nezávislost si však museli vybojovat. Dějiny devátého století jsou proto dějinami těchto zápasů, přičemž aktivnější stranou jsou zde nepochybně Slované. Kniha podrobně anylyzuje dějě od počátku avarských válek Karla Velikého až po nastoupení Svatopluka na Velké Moravě, které znamenalo definitivní vítězství "slovanské" koncepce politického uspořádání střední Evropy a vstup střední Evropy na cestu, která ji dovedla ke dnešku.
O autorovi
Dušan Třeštík
PhDr. Dušan Třeštík, (1933 - 2007), absolvent FFUK, obor archivnictví-dějepis, zkušenosti získal i na studijních pobytech v Německu a ve Francii, kde studoval u J. Le Goffa. V současné době působí v Historickém ústavu AV ČR a je spolutvůrcem Centra medievistických studií, které je společným pracovištěm AV ČR a FFUK v Praze. Je autorem řady knih a článků např.: Počátky Přemyslovců (Praha 1981), Románské umění v Čechách a na Moravě (Praha 1983), Mysliti dějiny (Praha 1998), Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935) (Praha 1997), Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 (Praha 2001) a dalších.
