Nakladatelství Lidové noviny

Kniha se zabývá úsekem českých dějin, kdy se staly jevištěm a také občasným bojištěm vrcholících napoleonských válek, tj. obdobím let 1810-1815. Klíčové momenty tohoto zápasu, tj. Napoleonovo tažení do Ruska, bitva národů u Lipska a vídeňský kongres, se sice odehrály v našem sousedství, Čechy však byly těmito událostmi citelně zasaženy. Autor při jejich líčení užívá málo probádané archivních materiálů českého zemského Gubernia.  více >

Nové, rozšířené vydání! Okolo roku 1000 postihla vznikající český stát krize, ohrožující jeho bytostní podstatu. Jaké alternativy dalšího vývoje se přemyslovským vládcům nabízely, jak se dokázaly Čechy a Morava zabudovat do politickýchho systému tehdejší Evropy, popisuje toto rozsáhlé dílo. Královské tituly Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. byly symbolickými mezníky tohoto vývoje, pozanamenáného nejen slavnými bitvami, ale i krutými bratrovražednými boji.  více >

Na území černé (subsaharské) Afriky se setkávají tři kulturní okruhy: islámský, domorodý africký a křesťanský. Ty se navzájem ovlivňují, prolínají a zanechávají svůj otisk i v kultuře odívání. Pro subtropické podnebí typická nahota tak postupně ustupuje vlivu šířícího se islámu i křesťanství. Zdobení těla, tetování a kosmetika posilují znaky mužnosti, odvahy i krásy, velice významně se prosazuje užití šperků spolu s deformací některých částí těla. Společně pak tvoří charakteristiku oděvů tohoto kontinentu.  více >

Inspirativní kniha Dušana Třeštíka shrnuje různorodé texty, všechny se však soustřeďují kolem tématu dějin a národa v jejich souvislostech „světových" i evropských. Kriticky se zamýšlí nad úlohou historiků v současném světě při jejich interpretaci dějin, všímá si naléhavé potřeby přiblížení minulosti při tvorbě současných idejí ve vtipných a zároveň kritických esejích a glosách o našich státních svátcích, svatém Václavovi, úloze Přemyslovského státu, Tomáše G. Masaryka, ale i současného politického dění v Česku. Nevyhýbá se ani úvahám nad rolí supervelmocí ve světě, nad teroristickými útoky v New Yorku či válce v Iráku.  více >

První světová válka stála u kolébky "krátkého" 20. století. Přestože to byla válka našich dědečků a pradědečků, tedy událost relativně nedávná, v českém historickém povědomí byla záhy překryta vzpomíkou na vznik Československé republiky. Válečný zážitek se proto v českých zemích neprojevil tak intenzivně, neměli jsme svoji "ztracenou generaci". I v českých zemích však za války žili lidé, a čeští vojáci poznali dokonce tvář konfliktu z obou stran -- jako vojáci "za císaře pána" i jako legionáři. Nakolik vykazují dějiny české účasti ve světové válce shodné rysy s druhými státy? Ovlivnila válka i českou společnost tak, že to mělo vliv na její další vývoj ve 20. století? Na tyto a podobné otázky se snaží autor odpovědět v knize, v níž části chronologické -- od sarajevského atentátu až po rozpad monarchie a vznik samostatného státu -- kombinuje s kapitolami, které přibližují hlavní stránky života tehdejší společnosti: hospodářství, kulturu, politickou a sociální každodennost. Jádro práce spočívá v rozboru událostí v zázemí, všímá si však také české účasti na válečných operacích. Stranou nezůstala ani otázka česko-německého vztahu, pro jehož vývoj znamenala válka zásadní zlom.  více >