Nakladatelství Lidové noviny

První české vydání klasické detektivky z prostředí britské společnosti mezi válkami. Peter Wimsey řeší další komplikovanou záhadu vztahující se k mrtvole muže. Ba co víc, jedná se o snoubence sestry samotného lorda Petra, lady Mary, a aby toho nebylo málo, hlavním podezřelým se stane Petrův starší bratr Jerry. Avšak hlavní "potíž v tomhle případu spočívá v tom, že existuje příliš mnoho stop a hemží se tu spousta lidí, co mají různá tajemství a chtějí se nechat unést." Svou nezastupitelnou roli v příběhu sehraje i policejní vyšetřovatel Charles Parker a Petrův sluha Murbles.  více >

Prozaický debut současného bulharského básníka, prozaika a dramatika G. Gospodinova vyvolal celosvětový ohlas. Je románem lyrickým i intelektuálním. Obdobně jako jiná významná díla postmoderní literatury tematizuje meze románového žánru a krizi vyprávění, nevyznačuje ho však jen hra s intertextualitou a množstvím perspektiv, hlavním autorovým záměrem je obnovit a vyrovnat vztah jazyka a reality. Inspirován světem hmyzu a rostlin stejně jako antickou i soudobou filozofií Gospodinov vytvořil osobitý útvar _fasetového románu_.  více >

Promiňte, je tohle už konečná? je velmi promyšlený milostný román plný poezie. Autorka jej napsala s neuvěřitelnou lehkostí a citlivostí pro dialog a příběh, přičemž zúročila své zkušenosti z divadelních prken. Vyprávění o životech dvou lidí, plné nenadálých zvratů, nedorozumění i komických situací, zaujalo rakouské a německé filmaře, kteří se chystají v příštím roce natočit stejnojmenný film.  více >

Třetí díl historické trilogie z období křížových výprav. Pád Akkonu, pobřežního města, které bylo dobyto ve svatých válkách roku 1099 a roku 1291 ztraceno, se stal pro evropskou křesťanskou historii určitým mezníkem. Poslední templářská bašta ve Svaté zemi padla zpět do rukou muslimů v krvavém boji, po němž se osudy templářských rytířů roztříštily do mnoha koutů Evropy.  více >

Režisér Ingmar Bergman v roce 1961 natáčí film Hosté večeře Páně (Nattvardsgästerna) – o tom, jaké by to bylo, kdyby vyslyšel přání svého otce a stal se knězem... Realita a fikce se vzájemně proplétají. Když si knihu Bergman přečetl, údajně autorovi řekl: „Jak jste to sakra věděl. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvil.“ Ingmar Bergman, švédský režisér a ústřední postava Ahndorilovy knihy, četl rukopis ještě před vydáním. A když dočetl poslední stránku, šel se plahočit hlubokým sněhem. Když se domů vrátil, vzal telefon, zavolal Alexanderovi Ahndorilovi a řekl mu: „Byl jsem hluboce pohnut a myslím, že jste úžasný spisovatel.“ Ale o půl roku později, ve svém posledním televizním vystoupení, poznamenal, že ta kniha je „urážka a ponížení“.  více >