Nakladatelství Lidové noviny

Tento soubor studií o nejstarších českých dějinách vznikl z přednášek předních českých odborníků konaných při příležitosti výstavy „Střed Evropy okolo roku 1000“. Jejich cílem bylo poukázat na výsledky nejnovějšího bádání o celé řadě politických a kulturních jevů, souvisejících se začleňováním mladých středoevropských monarchií do celoevropského kontextu.

Patnácté století od nepaměti patří k neuralgickým bodům českých dějin. Spisy, které se jím u nás i venku zabývaly, tvoří rozsáhlou knihovnu. Doba, kdy stačilo změnit znaménka a pořevyprávět husitskou historii, však již dávno minula. Nastal čas nových otázek, na kzteré hledá odpovědi náš přední historik.

Od Mnichova 1938 jsme šedesát let žili v nenormálních poměrech a téměř dvacet let po Listopadu stále ještě zjišťujeme, že nás to poznamenalo mnohem víc a hlouběji, než jsme si mysleli. Vždyť během života lidí starší generace se vystřídalo několik více či méně odlišných režimů. Některé z nich revidovaly, cenzurovaly, ba přímo falšovaly národní dějiny podle svých potřeb. Také proto jsme si řekli, že může být užitečné upravit oblíbené přednášky z vysílání Českého rozhlasu 3--Vltavy a předložit vám názornými mapkami doplněné kapitoly o tom, kdy a jak vznikl náš stát, jak se vyvíjel, co dával či bral obyvatelům na jeho území žijícím, zda trval nepřetržitě, nebo ne a s čím asi souvisí nedávné naděje i zklamání nás, občanů. Historik Jaroslav Pánek soudí, že také na znalostech dávnějších proměn českého státu, na kritickém rozvíjení politické i právní kultury minulosti a na vědomí odpovědnosti za věci veřejné mj. závisí, jak se bude vyvíjet osud našeho národa v blízké i vzdálenější budoucnosti.

Životní příběh synovce posledních Rožmberků je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století. Životní osudy i myšlenkový svět Jana Zrinského (1565–1612), syna jednoho z nejznámějších uherských vojevůdců v době válek s Turky, dvořana Rudolfa II. a dědice části rožmberského majetku na jihu Čech, jsou rekonstruovány na základě písemných, ikonografických a hmotných pramenů. Vedle hospodářských účtů, seznamů hostů, vyprávěcích pramenů a zlomkovitě dochované korespondence šlo zejména o výtvarnou výzdobu někdejší tabulnice na hradě Rožmberk a Zrinského náhrobek ve Vyšším Brodě.

Sborník deseti studií významného českého historika umění, ve kterých se zabývá pohledy na sakrální i světské výtvarné umění doby baroka v kontextu umění evropského a ve vazbách ke kulturní historii, dobové teologii či literatuře.