Nakladatelství Lidové noviny

PRVNÍ SYNTÉZA POSTHUJÍCÍ "ZÁNIK STAROBYLÉHO VENKOVA" V NAŠÍ HISTORICKÉ LITERATUŘE Profesor Josef Petráň vzbudil před lety neobvyklou pozornost sondou do dějin své rodné vsi Ouběnic na Benešovsku, v které vypsal osudy jejich obyvatel od kolonizačních počátků v 11. a 12. století až na práh 21. století. V nové knize svou „vlastivědnou romanci“ rozšířil, prohloubil a ještě více zalidnil. V příběhu jedné vsi nastínil navíc nejdůležitější vývojové trendy dějin českého venkova, a to nejen srovnáním s jejím bezprostředním okolím, Benešovskem a Podblanickem, ale i v celozemském měřítku.  více >

Dekret kutnohorský byl pro mistry tří univerzitních národů a stejně tak i pro většinu mistrů českého národa zcela nečekaným aktem, jenž mohl být přičítán panovníkovu momentálnímu rozpoložení mysli, jež ostatně byla po celý jeho život neklidná a nevyzpytatelná. Němečtí mistři byli zaskočeni a jen klopotně hledali cesty ven ze situace, kterou neznali...Nikdo z nich však nepočítal, že by škrtnutím královského pera mohlo dojít ke změně hlasů na pražské univerzitě.  více >

Patnácté století od nepaměti patří k neuralgickým bodům českých dějin. Spisy, které se jím u nás i venku zabývaly, tvoří rozsáhlou knihovnu. Doba, kdy stačilo změnit znaménka a pořevyprávět husitskou historii, však již dávno minula. Nastal čas nových otázek, na kzteré hledá odpovědi náš přední historik.  více >

Od Mnichova 1938 jsme šedesát let žili v nenormálních poměrech a téměř dvacet let po Listopadu stále ještě zjišťujeme, že nás to poznamenalo mnohem víc a hlouběji, než jsme si mysleli. Vždyť během života lidí starší generace se vystřídalo několik více či méně odlišných režimů. Některé z nich revidovaly, cenzurovaly, ba přímo falšovaly národní dějiny podle svých potřeb. Také proto jsme si řekli, že může být užitečné upravit oblíbené přednášky z vysílání Českého rozhlasu 3--Vltavy a předložit vám názornými mapkami doplněné kapitoly o tom, kdy a jak vznikl náš stát, jak se vyvíjel, co dával či bral obyvatelům na jeho území žijícím, zda trval nepřetržitě, nebo ne a s čím asi souvisí nedávné naděje i zklamání nás, občanů. Historik Jaroslav Pánek soudí, že také na znalostech dávnějších proměn českého státu, na kritickém rozvíjení politické i právní kultury minulosti a na vědomí odpovědnosti za věci veřejné mj. závisí, jak se bude vyvíjet osud našeho národa v blízké i vzdálenější budoucnosti.  více >

Životní příběh synovce posledních Rožmberků je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století. Životní osudy i myšlenkový svět Jana Zrinského (1565–1612), syna jednoho z nejznámějších uherských vojevůdců v době válek s Turky, dvořana Rudolfa II. a dědice části rožmberského majetku na jihu Čech, jsou rekonstruovány na základě písemných, ikonografických a hmotných pramenů. Vedle hospodářských účtů, seznamů hostů, vyprávěcích pramenů a zlomkovitě dochované korespondence šlo zejména o výtvarnou výzdobu někdejší tabulnice na hradě Rožmberk a Zrinského náhrobek ve Vyšším Brodě.  více >