Nakladatelství Lidové noviny

Sborník 49 historických esejů představuje texty širokého okruhu přátel, kolegů a žáků profesora Josefa Žemličky. Nepodařilo se (a ani to nebylo snahou editorů) vytvořit úzce monotematický svazek. Jednotícím námětem jsou dějiny středověku v širokém smyslu i jejich novodobá odezva (například středověk ve filmu či v beletrii). Oslavence, jenž sám nedávno naturalisticky drsnou středověkou detektivkou Kukatova zpověď zabrousil i do hájemství krásné literatury, jistě potěší, že jedním z nich je kontrafaktuální zamyšlení, co by se možná stalo, kdyby poslední Přemyslovec olomoucký atentát přežil.  více >

V únoru 2008 uplyne 60 let od osudových únorových dnů roku 1948. Je to příležitost přehlédnout dosavadní bádání, jak zahraniční, tak i domácí, a pokusit se o nové pohledy z různých úhlů. Autor, odborník na osobnost Stalina a stalinismus, podává nový pohled na události, v němž akcentuje prvořadou roli Moskvy, odkud také přišel povel k zahájení akce…  více >

Kniha o paměti v myšlení šlechty od 16. do 19. století je výsledkem badatelského úsilí několika historiků a historiků umění mladší a střední generace z Brna, Českých Budějovic, Innsbrucku a Pardubic. Hlavní téma knihy směřuje k představení rozmanitých prostředků, které sloužily šlechtě v symbolické komunikaci stavovsky uspořádané společnosti k vytváření, uchovávání a předávání paměti, v níž se zrcadlila hloubka urozenosti individua, jeho rodiny a rodu.  více >

Léta panování Přemysla Otakara I. a Václava I. byla nesmírně dynamická. Stará přemyslovská monarchie se tehdy měnila ve vzorové středoevropské království, jehož politická váha byla podepřena rozmachem měst, zakládáním nových vesnic a odkrýváním stříbrných nalezišť. Ale pod tlakem emancipačních pohybů současně rychle brala za své někdejší autoritativní vláda přemyslovských knížat.  více >

Jeden z našich nejznámějších historiků a největší znalec problematiky počátků české kultury a státnosti se na základě celoživotního badatelského úsilí i znalosti všech dochovaných pramenů, ať se již jedná o církevní legendy, či nejstarší kroniky a anály, pokouší rekonstruovat počátky českého státu v 9.–10. století. Zvláštní kapitoly jsou věnovány rozboru prvních václavských a ludmilských legend, životním datům nejstarších Přemyslovců, problematice Bořivojova křtu i vraždy svatého Václava.  více >