Náchod
Lydie Baštecká (editor), kolektiv autorů
K ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta
spojující Prahu s Kladskem a Polskem, založil kolem poloviny 13. století
Hron z rodu Načeraticů na skalnatém ostrohu hrad a pod ním
město s typickým pravidelným kolonizačním půdorysem. Jméno Náchod
se poprvé vyskytuje v písemné podobě k roku 1254. Strategicky
důležitá poloha vstupu do země dala městu nejen název, ale po celou
dobu jeho existence ovlivňovala i jeho vývoj a život obyvatel. Určovala
jeho význam, kterým často přesahovalo danost postavení poddanského
města. Během staletí se střídali majitelé, z nichž připomeňme
alespoň krále Jana Lucemburského a sirotčího hejtmana Jana Koldu
ze Žampachu. Za vlády mocného a bohatého rodu Smiřických, kteří
získali Náchod roku 1544, byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční
zámek a město dostalo četná privilegia. Nastala doba největšího kulturního
i hmotného rozmachu, kdy si měšťané dokonce koupili zemskodeskový
statek v sousedním Kladsku. Rozvoj přerušila třicetiletá
válka, během níž bylo náchodské panství dvakrát konfi skováno. Roku
1634 se dostal Náchod do majetku italského rodu Piccolomini, za nějž
trpěl válkou a násilnou rekatolizací, ale došlo i k barokní přestavbě
zámku a města. Koncem 18. století po období dalších válek a reforem
koupil Náchod uměnímilovný vévoda Petr Kuronský a jeho dcera Kateřina
Vilemína Zaháňská sem přivedla účastníky protinapoleonské
koalice. Po prudkém nástupu textilního průmyslu se Náchod stal
počátkem 20. století nejvýznamějším správním a politickým centrem
celého česko-kladského pomezí.
více >
ISBN 80-7106-674-5
344 stran /
barevné ilustrace / 175 x 235 mm / vázaná s přebalem / datum vydání Sep 9, 2004