Nakladatelství Lidové noviny

Přehledně uspořádaná kniha informuje o zakladateli zoroastrovského náboženství, o mocné říši Achajmenovců, kterou si podrobil Alexandr Makedonský, líčí boje Parthů a Sásánovců s Římany, sleduje dobytí Íránu Araby a příchod islámu, ničivé nájezdy Mongolů, rozkvět perské kultury a literatury za ílchánů a Tímúrovců i snahy safíjovských šáhů o sjednocení íránské společnosti. Všímá si událostí vedoucích k nástupu dynastie Pahlaví a k jejímu svržení tzv. islámskou revolucí a vysvětluje příčiny iránsko-irácké války. Text uzavírá stručný váklad o šíitském islámu, genealogická tabulka dynastií, chronologie událostí, přehled česko-íránských vztahů s souhrn statistických údajů o Íránu.

První české vydání souhrnných dějin této neklidné a zajímavé země, které přibližují čtenáři pozoruhodnou irskou kulturu a historii, který charakterizuje několikasetletý úporný boj za svobodu, a jejíž keltské kořeny nalézáme i na našem území.

Dějiny Islandu jsou dějinami obdivuhodné životaschopnosti malého národa v tvrdých přírodních podmínkách. Jejich první fáze je pozoruhodná i v rámci dějin obecných. Po osídlení ostrova založili potomci přistěhovalců z Norska roku 930 suverénní středověký stát, jehož pilířem byly instituce starogermánských sněmovních svazů. Ty však záborci pustého ostrova přizpůsobili novým podmínkám, obohatili je o prvky takřka moderní parlamentní demokracie a rozvinuli na vyšší vývojový stupeň, k jehož realizaci ostatní Germáni už nedostali šanci. Tento stát fungoval po tři století a Islanďanům se během té doby podařilo vytvořit slušnou materiální kulturu a vynikající písemnictví. Díky podnětům z křesťanské literatury a domácí vypravěčské tradici si osvojili specifický žánr dějepisectví –ságy, které nám umožňují vhleddo islandských poměrů zevnitř. Jsou mj. autentickou výpovědí o bojích domách předáků o moc, kteří roku 1264 vyústily do podrobení se norskému králi a zařazení Islandu do struktur lenního deudalismu, všude jinde na severu již dávno běžných. Totální stagnace ekonomického vývoje a civilizačního růstu postihla Islanďany po násilné reformaci, tehdy již ze strany dánského krále, a po zavedení dánského monopolu na veškerý islandský obchod. Z dlouhodobého strádání a úbytku energie se Islanďané vzpamatovali až s procitajícím národním hnutím v 19. století a během 20. století, zejména po vyhlášení samostatné republiky v roce 1944 se dopracovali jedné z nejvyšších životních úrovní v současném světě.

Dějiny Itálie zdaleka nejsou dějinami antického Říma, o čemž nás přesvědčí práce významného italského historika, kterému se podařilo poutavým a čtivým způsobem zaznamenat staletí plné nepředvídatelných událostí a dramatických obratů, v jejichž průběhu se utvářela Itálie

Ve srovnání s jinými národy vypěstovala u Japonců jejich relativní ostrovní izolovanost mimo jiné zvýšenou vnímavost vůči přejímání cizích kulturních vlivů. Jedním důsledkem je poměrně časté vyzdvihování primitivních, a proto domněle původních domácích charakteristických rysů v průběhu japonských dějin, jiným je mýtus, že Japonsko si neumí než kulturně vypůjčovat. Pravdou se však zdá být, že vzhledem k ostrovní poloze si Japonci sami vytvořili větší část kulturních statků než většina jiných národů. To názorně dokládá i původní práce úspěšných autorů Reischauera a Craiga, která přehledně shrnuje obecné, hospodářské, sociální a kulturní dějiny Japonska od nejstarších dob až po nedávnou současnost. Je narativní a čtivá, pokouší se spíše interpretovat než podat vyčrpávající přehled faktů. Její obsahové těžiště spočívá v posledních zhruba dvou stoletích, kdy Japonsko vystupuje jako jediný nezápadní stát ve skupině vedoucích západních mocností. České vydání bude navíc doplněno o kapitolu o dnešním Japonsku, která reflektuje vliv zásadních geopolitických změn minulého desetiletí na mezinárodní postavení Japonska.