Nakladatelství Lidové noviny

Autor, přední maďarský historik přednášející na řadě zahraničních univerzit, předkládá dlouhou historii svého národa, přičemž komplikovanou látku popisuje objektivně, velice čtivě a se zřetelem na nemaďarského čtenáře.

Kniha je první původní českou syntetickou prací o dějinách Makedonie od antiky přes středověk až do současnosti. Ukazuje složitý vývoj oblasti, která vminulosti sice nikdy neměla ani konkrétní hranice, ani jasně etnicky definované obyvatelstvo, avšak přesto má svou bohatou historii. Rozhodující důraz je položen na novodobé dějiny od Berlínského kongresu (1878), především pak na politické dějiny Makedonie od jejího rozdělení mezi Srbsko, Bulharsko a Řecko po druhé balkánské válce (1913). Práce si všímá odlišného vývoje v různách částech Makedonie v meziválečném období a za druhé světové války. Dále se kniha věnuje okolnostem vzniku svazové Lidové republiky Makedonie v rámci Titovy Jugoslávie (1944) a příčinám vzniku nezávislé Makedonské republiky (1991). Součástí knihy je i přehled vývoje makedonské kultury od Miroslava Kouby.

Ačkoli byl v Evropě zájem o Malajský poloostrov probuzen popisem cesty Marca Pola, který tam pobýval na konci 13. století, tato publikace je první prací o dějinách těchto zemí. V posledním půlstoletí zaznamenala tato oblast pozoruhodný kulturní, politický a ekonomický vývoj, který je u nás znám hlavně prostřednictvím turistických kanceláří nebo ze zpráv o stále intenzivnější islamizaci. Starší dějiny jsou charakterizovány portugalskou, nizozemskou a britskou kolonizací (1511-1941), japonskou okupací (1941-1945) a léty dekolonizace. Nejstarší mají nejméně od počátků nového letopočtu svá období zlatých věků a úpadků a souvisejí s velkými státními útvary na kontinentu i v souostroví (Fu-nan, Šrívidžája, Majapahit aj.), o době ještě starší vypovídají bohaté archeologické nálezy.

Mexiko je zemí tisícileté kultury, v níž se svérázným způsobem slily a promíchaly jak proudy americké, tak evropské. Jeho historii sledujeme od počátku prostřednictvím archeologických vykopávek, přes fascinující kultury mexických Indiánů. Jejich vyspělou civilizaci ukončilo španělské koloniální dobývání, jímž se země již definitivně zapojila do vlivu "západní" civilizace.

Německá demokratická republika (NDR) byla ustavena v říjnu 1949. V listopadu 1989, měsíc po oslavách čtyřicátého výročí jejího založení, padla berlínská zeď, což předznamenalo i zánik tohoto státu na hliněných nohách. Hermann Weber, emeritní profesor politologie a moderních dějin na Mannheimské univerzitě, v knize poutavým způsobem líčí dějiny NDR od jejích počátků až k "hořkému" konci. Ukazuje, že vývoj tohoto státu prošel dvěma zcela odlišnými fázemi. Do roku 1961 určovaly jeho politiku ideologické normy a programové cíle: mocenské struktury a celá společnost se transformovaly podle sovětského vzoru. Potom politiku čím dál silněji ovlivňovaly společenská i politická realita a rozpor mezi modernější průmyslovou společností a zastaralými "metodami řízení". Nakonec byl i východoněmecký diktátorský režim vtažen do víru vyvolaného politickými změnami v okolních zemích východního blok, gorbačovskou perestrojkou zabředl do existenciální krize a ukázal se jako nereformovatelný.