Nakladatelství Lidové noviny

Ve své studii se Peter Burke věnuje analýze sociálních a kulturních dějin jazyků, jimiž se v Evropě hovořilo nebo psalo v období mezi vynálezem knihtisku a francouzskou revolucí. Je totiž přesvědčen, že z jazykového hlediska je dobu 1450-1789 třeba vnímat jako svébytný časový úsek. Jedním z hlavních témat knihy je vztah mezi jazykem a společenstvím (vymezeným regionálně, konfesionálně, v souvislosti se zaměstnáním nebo pohlavím, stejně jako příslušnosti k národu) a úloha jazyka v procesech vnímání druhých a formování vlastní identity.  více >

Kniha dvou mladých historiků představuje hned několik zajímavých otázek najednou. Jakou roli sehráli členové jezuitského řádu jako lékaři a lékárníci? Jezuité nebyli sice špitálním řádem, ale přesto k lékařské vědě významně přispěli, např. někteří misionáři v zámoří. Možná ještě zajímavější otázkou je úloha zázračných uzdravení a protimorových světců, vztah medicíny přírodní a „duchovní“. A nakonec autoři vše konkrétně rozeberou na příkladu obou posledních velkých epidemií moru v Čechách v letech 1679-81 a 1713-15.  více >

Americká bohemistka českého původu vypráví příběh svého zájmu o české vystěhovalce do Texasu, počínaje návštěvou prérijního hřbitova s českými náhrobky -- kameny na prérii. Tato cesta ji přivedla k vylíčení historie české kolonizace Texasu od poloviny 19. století. Zajímá ji původ a složitá motivace těch, kteří odcházeli na daleký Západ, vznik texaského "mýtu" o zemi zaslíbené, vazby k jiným emigrantským etnikům (Němcům) a samozřejmě vztah k domácímu obyvatelstvu. Zhruba okolo roku 1880 lze komunitu považovat za vytvořenou. V dalším pak autorka sleduje její život mezi školou, zaměstnáním, kostelem, spolkovou činností až po spočinutí pod oněmi kameny na prérii. V meziválečné době a po druhé světové válce si pak všímá, jak se dál udržovala či vytrácela národní identit texaských Čechů a jak se toto společenství postupně rozpadá.  více >

Kniha z pera britských historiků Kevina McDermotta a Jeremy Agnewa je fundovanou a zároveň čtivou monografií o dějinách Komunistické internacionály. Autoři svůj text založili nejen na studiu velkého množství východní i západní odborné literatury, ale také na vlastním výzkumu v moskevských archivech.  více >

Po rozpadu Habsburské monarchie muselo německojazyčné dějepisectví v Rakousku znovu promyslit a interpretovat původní koncepce rakouských i německých dějin. Právě proto představuje historiografie v Rakousku v meziválečném období zajímavé a důležité téma výzkumu: Neodkryjí se při něm zřetelně přístupy, koncepty i strategie při tvorbě dějepisu? Nebude snad možné sledovat vznik historického narativu takříkajíc ve stavu zrodu, a to právě proto, že tehdejší rakouští historikové museli nejenom popsat historický vývoj svého národa a státu, ale teprve vůbec tento subjekt dějinného vyprávění konstituovat?  více >