Nakladatelství Lidové noviny

Znalec soudobých rumunských dějin předkládá životopis rozporuplného politika, komunistického aparátníka a s postupem doby stále více diktátora Nicolae Ceauşesca, jehož stín visí nad rumunskou politikou dodnes. Ceauşeskovo mládí, vstup do komunistické strany a činnost na sklonku války, postup v hodnostech k nejvyšší funkci, krátký pobyt na výsluní evropské politiky v 60. letech, megalomanské projekty a stupňování represí v pozdních letech režimu, dramatický konec diktátora, to jsou hlavní mezníky tohoto klasicky pojatého životopisu.  více >

Konec studené války vzbudil naděje, že Evropa už nezažije hrůzy, které doprovázely první i druhou světovou válku. Tyto naděje vzaly záhy za své při rozpadu bývalé Jugoslávie. Americký historik rekapituluje etnické čistky a případy genocidy, které poznamenaly celé 20. století a hledá, co je pro ně charakteristické.  více >

Předkládaný sborník je prvním pokusem o zmapování složitých vztahů mezi historickou vědou a literární fikcí na příkladu všeobecně známých literárních děl, filmů... Nejde ovšem o puntičkářské hodnocení toho, do jaké míry je ta která fikce "hodnověrná". Historikové zúčastnění na sborníku se pochopitelně zabývají i touto otázkou, zároveň však zpochybňují, do jaké míry je vůbec taková otázka smysluplná v době prolínání tradičních žánrů se současnou popkulturou a záplavou komerčních žánrů. Nevzniká cosi jako pop history? Čtenář se v knížce seznámí s názory na klasická literární díla jako jsou Dumasovi Tři mušketýři, Haškův Švejk, Sienkiewiczova trilogie nebo Waltariho Egypťan Sinuhet, ale také na detektivky s bratrem Cadfaelem, komiksy o Asterixovi, nejrůznější "tajné dějiny" nebo počítačové hry s historickou tematikou.  více >

Hluboce prožité a promyšlené dějiny rodné vsi jednoho z nejvšestrannějších českých historiků jsou jedinečnou studií, kteráí se stane nejen vzorem pro další lokální dějiny, ale zejména o osobním zažívání dějin a historického prostředí.  více >

Volná myšlenka byla vlivnou organizací vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou, ale i velké části liberálně nebo levicově orientované veřejnosti v nově vzniklé republice. Autor poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky a přidružených nebo odvozených organizací, zejména v letech 1905–1938. Ukazuje snahu vytvořit jakousi církev pro bezvěrce a zabývá se hlavními politickými tématy Volné myšlenky. Také shrnuje neúspěšné pokusy obnovit Volnou myšlenku po roce 1945 a 1989.  více >