Nakladatelství Lidové noviny

Při vyslovení jmen jako Baader nebo Meinhofová přeběhne dodnes pamětníkům mráz po zádech. Ta jména totiž patřila teroristům z Frakce Rudé armády (RAF). Jednalo se o extrémně levicovou organizaci, která se ve Spolkové republice Německo snažila násilím prosadit změnu režimu. Kde se v poválečném západním Německu vzali lidé, kteří bojovali proti „kapitalismu a imperialismu" se zbraní v ruce? Co je hnalo kupředu a čeho svými činy dosáhli? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá autorka ve strhujícím líčení o třech generacích německých teroristů.  více >

Současné dějepisectví se při studiu společnosti a kultury zaměřuje mimo jiné k mmikrostrukturám, aby na nich studovalo dějinné problémy a kulturní odlišnosti. Jednou z významných a zároveň velmi názorných jednotek je rodinné společenství. Na podkladě historicko-demografického výzkumu se autoři zamýšlejí nad úlohou, strukturou a postavením rodiny v 17. až 19. století u nás i ve světě.  více >

Historismus, historické vědomí a tradice dnes a denně ovlivňují naše chování a rozhodování. Knihu filosofických esejů o tom, proč tomu tak je, a jaká byla česká filosofie v dějinách 19. a 20. století napsala přední znalkyně českého filosofického odkazu.  více >

C. k. trafika patří mezi mýty a legendy z doby nedávno minulé a jako taková si dnes žije vlastním životem. Ve své reálné existenci byla jenom jedním z článků složitého řetězce nazývaného státní tabákový monopol, který od konce 18. století v habsburské střední Evropě přinášel do státní kasy zhruba třetí největší příjem, zaměstnával nejrůznějším způsobem nepřehlédnutelné množství lidí a jako jedno z mála odvětví nepodléhal hospodářským krizím. Obliba tabákových výrobků v této době stále stoupala, sortiment se rozšiřoval, trafika byla každému dostupná a trafikant všem známý.  více >

Dramatická historie vzestupu a pádu chiliastického "království" novokřtěnců ve vestfálském městě Münsteru v letech 1534–1535 zaměstnává již dlouho nejen historiky, ale vzrušuje také fantazii básníků, romanopisců a výtvarných umělců. V první části knihy nazvané "Království posledních dnů" autor líčí vlastní historický příběh münsterských anabaptistů: původ jejich ideologie, politické zřízení, zvyky a rituály a ovšem historii obležení a dobytí Münsteru říšskými stavy. Druhá část nazvaná "Druhý život apokalypsy" začne potrestáním vůdců komuny, ohlasem událostí v dobové publicistice a popisem mincí, emblémů a symbolů münsterské "říše". Sledování druhého života münsterských událostí vyvrcholí Hammerlingovým eposem "Král sionský" a výtvarnými evokacemi včetně ohlasů u českého malíře Hanuše Schwaigra. Nakonec se autor dotkne interpretací příběhu u německých historiků a zneužití této historické epizody v nacistickém a komunistickém dějepisectví.  více >