Nakladatelství Lidové noviny

Dramatická historie vzestupu a pádu chiliastického "království" novokřtěnců ve vestfálském městě Münsteru v letech 1534–1535 zaměstnává již dlouho nejen historiky, ale vzrušuje také fantazii básníků, romanopisců a výtvarných umělců. V první části knihy nazvané "Království posledních dnů" autor líčí vlastní historický příběh münsterských anabaptistů: původ jejich ideologie, politické zřízení, zvyky a rituály a ovšem historii obležení a dobytí Münsteru říšskými stavy. Druhá část nazvaná "Druhý život apokalypsy" začne potrestáním vůdců komuny, ohlasem událostí v dobové publicistice a popisem mincí, emblémů a symbolů münsterské "říše". Sledování druhého života münsterských událostí vyvrcholí Hammerlingovým eposem "Král sionský" a výtvarnými evokacemi včetně ohlasů u českého malíře Hanuše Schwaigra. Nakonec se autor dotkne interpretací příběhu u německých historiků a zneužití této historické epizody v nacistickém a komunistickém dějepisectví.  více >

Vztah Viktora Dyka a T. G. Masaryka se postupně vyvíjel v průběhu první třetiny dvacátého století a obrážel procesy a proměny, jimiž tehdy procházela česká národní společnost. Po většinu tohoto času to byl vztah konfliktní, ale nechyběly v něm ani momenty souznění a období spolupráce. V jeho centru ležely různé ideové a politické postoje obou mužů v dobovém národně emancipačním zápase, zároveň jej však ovlivňoval i generační rozdíl mezi nimi, jejich odlišné estetické cítění, značně protikladný lidský naturel a konečně osobní resentimenty. Studie poprvé synteticky zachycuje historii těchto sporů a srovnává různá pojetí češství, české a československé státnosti, jež se v nich střetala. Přitom objevuje, že v některých ohledech měli oba protivníci k sobě blíže, než by se navenek zdálo a než si sami uvědomovali.  více >

Tato práce nabízí stručné, avšak široce pojaté dějiny evropské rodiny od antiky po současnost. Zkoumá vliv klíčových společenských, politických a ekonomických změn v evropské historii na rodinný život, a to včetně nástupu křesťanství, feudalismu, renesance, reformace a především průmyslové revoluce.  více >

Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti. Také v českém prostředí, ve vlasti i v exilu, především pak v kruzích domácího a zahraničního odboje, se rozvíjely nejrůznější představy o podobě a charakteru obnoveného československého státu, zrozeného z války a postupně vstupujícího do mírového života. Poválečné období bylo pak v českých a československých dějinách jedinečným převratným mezidobím, v němž se svářelo staré a nové, tradice a revoluční změny, touha tvořit i bořit, euforie z osvobození i strach z nově se objevivších běsů, ať už vnější či domácí provenience.  více >

Mladá autorka se věnuje již několik let sledování názorů na židy v české společnosti. Těžiště její práce leží v rozboru zpráv a postojů v tištěné literatuře 16. a 17. století, a to v širokém rozpětí od učeného zájmu o hebrejské texty přes zprávy současných kronikářů a moralizující literaturu až po nepřátelské pamflety a stereotypní obviňování. Autorčin pohled sahá zároveň od vnímání židů jako historického etnika až po bezprostřední "stýkání a potýkání" se židovskými současníky. Setkáváme se tu s kořeny moderního antisemitismu, mnoha "neměnnými" názory, ale i zajímavým vývojem pohledu na židovské současníky od středověku až po osvícenství.  více >