Nakladatelství Lidové noviny

Svazek obsahuje tři Michnovy významné soubory písní - Českou mariánskou muziku, Loutnu českou a Svatoroční muziku. Jakkoliv jsou Michnovy písňové texty určeny k hudební realizaci a těsně spojeny se svým nápěvem, rozhodli jsme touto edicí upozornit na jejich slovesnou stránku, představit Michnu jako básníka a jeho texty jako poezii. V komentáři je pořízen detailní soupis Michnových motivů zakotvených v biblickém textu - srovnáním Michnovy hravé poezie s konstantním textem Bible lze zachytit příznačné rysy barokní poetiky.  více >

Boje o zítřek, svou první knihu, vydal literární kritik F. X. Šalda v roce 1905 s podtitulem Meditace a rapsodie 1898-1904. Zahrnul do ní čtrnáct esejů, asi pětinu svého dosavadního díla, avšak její eseje formuloval již s perspektivou knižního celku. „Vydám ...brzy asi nákladem Volných směrů menší vybranou knihu svých esejí a článků, která by vyhovovala mému srdci. Beze všeho kritického a dialektického aparátu, Jen svoje nejvnitřnější prožití a poznání z umění. Jen vnitřní zkušenosti, jen esenci: jakési meditace v próze.“  více >

Oldřich Prefát z Vlkanova, matematik, astronom a zkušený cestovatel, popsal ve své Cestě do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny z roku 1563 nejdelší ze svých četných putování -- do Svaté země. Jeho cestopis se vyznačuje dobově příznačným barvitým líčením osobních příhod i systematickým renesančním zájmem o všechny skutečnosti i detaily včetně krajin, staveb, lidí, jejich činností. Cenné je zejména to, že zachycuje soudobou praxi cestování do Svaté země, včetně všech možností a jejich praktického i finančního zajištění.  více >

Tento svazek zachycuje dva významné soubory povídek Josefa Karla Šlejhara, charakteristického, výrazného českého prozaika ideově zakotveného v generaci devadesátých let 19. století, signatáře provolání České moderny, realisty progresivního ražení naturalistického. Jeho pohled, v němž základním principem společnosti i přírody je zlo, obnažuje lidskou psychiku do poloh podvědomých a pudových, a na druhé straně až mystických. Tento autorův nelehko probojovaný výraz představujeme v procesu jeho vzniku zachycením textových variant.  více >

Hlavní hrdina románu z roku 1976 Jan Chrysostom Kepka má na počátku normalizace již pošestnácté vyplnit životopisný dotazník při svém marném usilování o zaměstnání. Vyplnění tohoto dotazníku se stává v každé rubrice (původ, minulost, názory atd.) hrdinovi východiskem pro zevrubnou rekapitulaci vlastního života, pro vzpomínky na mládí, narození, a ve zpětné perspektivě i pro zachycení rodové paměti. Reportážně pojatá historie se zde mísí s kuriozitami a magickým zachycením skutečnosti v dramaticky se proměňující perspektivě.  více >