Nakladatelství Lidové noviny

Třináct kapitol životního příběhu Blanky Matragi mění v rychlých střizích své „kulisy“: od rodné Světlé nad Sázavou, přes Vysokou školu umělecko-průmyslovou, až po roky v Libanonu, kam odešla za svým mužem Makramem. Autorka barvitě líčí drsná léta libanonské války, během níž v centru Bejrútu odvážně otevřela svůj salon haute couture, úspěch u zdejší zhýčkané klientely, počátky kontaktů s Perským zálivem i svůj vstup do prvního královského paláce.

Příběh Jana Wienera je životním osudem muže židovského původu, který se nenechal zastrašit ani německým nacismem, ani totalitním komunismem.V Praze zažil předmnichovskou mobilizaci a začátek okupace, poté utekl a do konce války působil v RAF. Radost z návratu do Čech byla vystřídána pobytem v lágru a těžkou prací na Kladně. Po smrti Stalina odjel do USA. V současné době žije mezi USA a Českem. Přednáší o historii i o vlastní historické zkušenosti.

Inspirativní kniha Dušana Třeštíka shrnuje různorodé texty, všechny se však soustřeďují kolem tématu dějin a národa v jejich souvislostech „světových" i evropských. Kriticky se zamýšlí nad úlohou historiků v současném světě při jejich interpretaci dějin, všímá si naléhavé potřeby přiblížení minulosti při tvorbě současných idejí ve vtipných a zároveň kritických esejích a glosách o našich státních svátcích, svatém Václavovi, úloze Přemyslovského státu, Tomáše G. Masaryka, ale i současného politického dění v Česku. Nevyhýbá se ani úvahám nad rolí supervelmocí ve světě, nad teroristickými útoky v New Yorku či válce v Iráku.

Kniha, kterou společně napsaly dvě zajímavé, ve světě uznávané a v Čechách dosud poměrně málo známé osobnosti, by se dala asi nejvýstižněji nazvat jako vědecká autobiografie. Je poměrně vyváženým kompromisem mezi klasickou autobiografií popisující chronologicky běh života a - na druhé straně - analýzou vlastního díla a sociálního či politického kontextu doby. Před čtenářem se paralelně chronologicky odvíjejí životy obou autorů, přičemž se zároveň dovídá mnohé o americkém intelektuálním prostředí, jednotlivých osobnostech a - zejména historiografických - školách druhé poloviny dvacátého století.

Autor využívá nových svědectví a dnes dostupných archivů KGB a pokouší se pokročit dál v odkrývání Orwellova vědomí. Upozorňuje na úzkou souvislost jeho díla a jeho života, byť Orwell osudy svých postav nekonstruuje vědomě jako autobiografické. Jen málo mužů ovlivnilo evropské myšlení 20. století tak silně jako Orwell.