Nakladatelství Lidové noviny

Dějiny vztahů mezi Evropou a islámským světem by se daly označit za dějiny neporozumění, předsudků a falešných představ. Cardini se pokouší ve své knize ukázat, že pletivo vzájemných vztahů mezi Evropou a islámem bylo vždy mnohovrstevnaté, že se tyto vztahy neodehrávaly pouze na poli bitevním, ale též v oblasti politické, hospodářské a kulturní a že islám, který bývá mnohdy vnímán jako něco Evropě cizího, byl naopak po dlouhou dobu její integrální součástí a měl na utváření evropské identity nemalý vliv.  více >

Pokřivenost, s níž si Evropané vykládají své vlastní „výsadní postavení“ v rámci světa a civilizace, se snaží postihnout významný španělský historik, který podobné postoje dokládá v jednotlivých historických etapách od pádu římského impéria do současnosti.  více >

Práce významného německého autora analyzuje mnohotvárnost, rozdílnost i společné prvky migračních proudů, které v uplynulých dvou staletích zasáhly Evropu. V širokém záběru sleduje vystěhovalectví, příchod nových obyvatel do Evropy i jejich přesuny v rámci kontinentu. Postihuje nejen hospodářské a politické dopady migrace a s ní spojené naděje, předsudky a nacionalismy různého ražení, ale obrací pohled i ke všedním problémům domácích a nově příchozích obyvatel.  více >

Prostřednictvím událostí spjatých se stravou, za nimiž se skrývají výrazné symbolické hodnoty, nás Montanari provází zásadními etapami evropské historie až do revoluce, která na prahu dneška rozvrátila tisícileté výrobní i spotřební modely. Ty však navzdory četným rozporům dál ovlivňují naše každodenní jednání.  více >

V stoletích, kdy se ocitá v krizi jazyková i politická jednota římského světa a začínají se objevovat jazyky, jimiž se mluví dodnes, si Evropa připomíná biblickou epizodu zmatení jazyků a snaží se vzkřísit Adamův jazyk nebo ho rekonstruovat jako dokonalý jazyk. Tomuto snu se věnovaly některé přední osobnosti evropské kultury, a třebaže se jejich utopie neuskutečnily, každá z nich vyvolala určité vedlejší účinky: za to, jak dnes poznáváme svět, vděčíme podle Eca do značné míry právě nesčetným pokusům o nalezení Adamova jazyka.  více >