Nakladatelství Lidové noviny

Dějiny vztahů mezi Evropou a islámským světem by se daly označit za dějiny neporozumění, předsudků a falešných představ. Cardini se pokouší ve své knize ukázat, že pletivo vzájemných vztahů mezi Evropou a islámem bylo vždy mnohovrstevnaté, že se tyto vztahy neodehrávaly pouze na poli bitevním, ale též v oblasti politické, hospodářské a kulturní a že islám, který bývá mnohdy vnímán jako něco Evropě cizího, byl naopak po dlouhou dobu její integrální součástí a měl na utváření evropské identity nemalý vliv.

Pokřivenost, s níž si Evropané vykládají své vlastní „výsadní postavení“ v rámci světa a civilizace, se snaží postihnout významný španělský historik, který podobné postoje dokládá v jednotlivých historických etapách od pádu římského impéria do současnosti.

Práce významného německého autora analyzuje mnohotvárnost, rozdílnost i společné prvky migračních proudů, které v uplynulých dvou staletích zasáhly Evropu. V širokém záběru sleduje vystěhovalectví, příchod nových obyvatel do Evropy i jejich přesuny v rámci kontinentu. Postihuje nejen hospodářské a politické dopady migrace a s ní spojené naděje, předsudky a nacionalismy různého ražení, ale obrací pohled i ke všedním problémům domácích a nově příchozích obyvatel.

Prostřednictvím událostí spjatých se stravou, za nimiž se skrývají výrazné symbolické hodnoty, nás Montanari provází zásadními etapami evropské historie až do revoluce, která na prahu dneška rozvrátila tisícileté výrobní i spotřební modely. Ty však navzdory četným rozporům dál ovlivňují naše každodenní jednání.

V stoletích, kdy se ocitá v krizi jazyková i politická jednota římského světa a začínají se objevovat jazyky, jimiž se mluví dodnes, si Evropa připomíná biblickou epizodu zmatení jazyků a snaží se vzkřísit Adamův jazyk nebo ho rekonstruovat jako dokonalý jazyk. Tomuto snu se věnovaly některé přední osobnosti evropské kultury, a třebaže se jejich utopie neuskutečnily, každá z nich vyvolala určité vedlejší účinky: za to, jak dnes poznáváme svět, vděčíme podle Eca do značné míry právě nesčetným pokusům o nalezení Adamova jazyka.