Kniha Františka Nepraše Cornwall a Daphne du Maurier je poctou všem slavným románům a filmům, které v tomto malebném koutě Anglie vznikly.
Nebývá zvykem, aby ekonom a odborník na finanční trhy napsal cestopis, který při čtení nebudete chtít odložit. Františku Neprašovi se to povedlo – výkon o to úctyhodnější, že nevypráví o Česku, ale o hrabství Cornwall na nejzápadnějším poloostrově Anglie.
ZDE SE ZRODILI PTÁCI
To místo znáte, i když o tom nevíte. Právě sem situovala své nejslavnější díla spisovatelka Daphne du Maurier, jejíž život v krásně temném sídle na cornwallském pobřeží se stal logicky středobodem Neprašovy knihy.
Práce této autorky u nás vyšly v celé své šíři a dodnes se těší zájmu čtenářů. Ať už jde o Hospodu Jamajku, Rebeku (též pod názvem Mrtvá a živá), nebo o povídku Ptáci, kterou režisér Alfred Hitchcock a scenárista, jímž nebyl nikdo jiný než detektivkář Ed McBain, přemístili ve filmové verzi do Kalifornie.
„Viděla jsem rolníka orajícího svá pole,“ líčila Daphne později, jak se Ptáci zrodili. „Traktor doprovázelo hejno řvoucích a ječících racků. Když se střemhlav vrhali na červy a hmyz, napadlo mě: A co když jim jednou nebudou červi stačit?“ Daphne du Maurier však nebyla jediná, koho zdejší pustá zákoutí inspirovala k vyprávění napínavých příběhů s prvky hororu. Vzpomeňme na jeden z nejstrašidelnějších případů Sherlocka Holmese, povídku nazvanou Ďáblovo kopyto. Sir Arthur Conan Doyle beze zbytku využil scenérii s osamělými menhiry a skalními výběžky. Vraždící přízrak, jenž je předmětem Holmesova pátrání, popisuje příznačně jako „cornwallský děs“.
V současnosti se hrabství nejlépe „prodává“ turistům přes německé televizní snímky natočené podle limonádových románků cornwallské rodačky Rosamundy Pilcher. Ty jsou jakýmsi protipólem nesmírně kvalitních thrillerů z pera lady Daphne. Tamní zátočiny však umělcům nabízejí světlo i stín, historky s dobrým i špatným koncem. Vezmeme-li kultovní Hospodu Jamajku (už asi třikrát zfilmovanou, poprvé právě Hitchcockem), můžeme říci, že si autorka pověstná svou velkou fantazií přibarvila skutečnost tak, aby byla dramatičtější, drastičtější. K dějinám Cornwallu doopravdy patří tak ponurá zábava, jakou bylo vykrádání vraků, jež se potopily u všudypřítomných zrádných útesů. V románu však sebranka sdružená kolem hospody Jamajka sama způsobuje ztroskotání tím, že navádí lodě na světlo falešného majáku.
DÁMA NA PROCHÁZCE
Daphne du Maurier byla bytostí komplikovanou. Jen o ní samé vznikla řada knih a František Nepraš její osudy nemohl pominout. Sděluje nám je se suverenitou britských životopisců, z nichž velmi obratně čerpá. Dotýká se intimního spojení spisovatelky s pronajatým zámečkem Menabilly, ze kterého se v jejím dalším slavném románu Rebeka (též zfilmoval Alfred Hitchcock) stalo přízračné sídlo Manderley. Popisuje její složité soužití s generálem Frederickem Browningem, samotářské procházky se psy po útesech i její skrytou bisexualitu, díky níž se jí tak dobře psalo v mužském rodě. Cornwall a Daphne jedno jest. A z české knihy o těchto dvou fenoménech budete nadšeni.