Dějiny Švýcarska

zpět na výběr knih
Obálka

Georg Kreis, Werner H. Meyer
Jiří Ohlídal, Jiří Knap, Josef Kreuter

Švýcarsko je alpskou zemí, jejíž historický vývoj byl determinován hornatým rázem krajiny či přítomností průsmyků, spojnic Apeninského poloostrova se zaalpskou Evropou. Nynější finanční velmoc se sídlem řady mezinárodních institucí, jež svou společnou identitu vztahuje i ke smlouvě o věčném spolku z roku 1291, si již dvě staletí pečlivě střeží svou neutralitu. Autoři se však neomezují jen na „velké dějiny“ vládců a zlomových momentů, ale mapují rovněž místní zvyky, kulturu, sousedské vztahy či všudypřítomný vliv přírodních podmínek.

Počet stran: 292

Vazba: vázaná

Ilustrace: černobílé ilustrace

Formát: 160 × 210

ISBN: 978-80-7422-304-4

Datum vydání: 30. srpna 2019

 


Objednávka


Tištěná kniha

O dotisk lze požádat . Již požádalo: 4

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
2
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Zatím nebyl přidán žádný komentář.

 


Vyšlo v médiích


Genocidou zkoušené Srbsko a bohaté Švýcarsko: Historie dvou propastně odlišných států

Jaroslav Šajtar

Zdroj: https://www.reflex.cz/clanek/kultura/99078/genocidou-zkousene-srbsko-a-bohate-svycarsko-historie-dvou-propastne-odlisnych-statu.html

Pražské Nakladatelství Lidové noviny již řadu let vydává v edici Dějiny států historické přehledy jednotlivých zemí, případně celých území (vizte tituly Argentina, Uruguay a Chile, Blízký východ, Jihoslovanské země, Kapverdské ostrovy, Střední Asie atd.). Jejich autory bývají jak tamější, tak čeští historici. Jestliže například titul Guinea-Bissau si pravděpodobně koupí jen specialisté úzce zaměření na daný region či lidé hodlající tuto západoafrickou zemi navštívit, u posledních dvou publikací edice to rozhodně neplatí.

V druhé půli loňského roku se totiž krátce po sobě objevila na knižních pultech dvě zajímavá díla pocházející z této řady a věnovaná zemím naprosto odlišným.

Bohatství zde, genocida ...

Pražské Nakladatelství Lidové noviny již řadu let vydává v edici Dějiny států historické přehledy jednotlivých zemí, případně celých území (vizte tituly Argentina, Uruguay a Chile, Blízký východ, Jihoslovanské země, Kapverdské ostrovy, Střední Asie atd.). Jejich autory bývají jak tamější, tak čeští historici. Jestliže například titul Guinea-Bissau si pravděpodobně koupí jen specialisté úzce zaměření na daný region či lidé hodlající tuto západoafrickou zemi navštívit, u posledních dvou publikací edice to rozhodně neplatí.

V druhé půli loňského roku se totiž krátce po sobě objevila na knižních pultech dvě zajímavá díla pocházející z této řady a věnovaná zemím naprosto odlišným.

Bohatství zde, genocida jinde
Zatímco DĚJINY ŠVÝCARSKA autorské dvojice Werner H. Meyer – Georg Kreis pojednávají o nesmírně bohaté, všestranně vysoce vyspělé, a hlavně po dvě století díky přínosné neutralitě válečnými konflikty téměř nedotčené alpské zemi, DĚJINY SRBSKA, jejichž autory jsou naši odborníci Jan Pelikán, Lubomíra Havlíková, Tomáš Chrobák, Jan Rychlík, Miroslav Tejchman a Ondřej Vojtěchovský, přibližují čtenářům zemi, které války minulosti, a především XX. století způsobily nezměrná utrpení. V první světové válce tento chudý stát přišel podle některých údajů až o 28 procent obyvatelstva. Demografická katastrofa mu způsobila potíže, jež těžko překonával; ve druhé světové pak čelil malý srbský národ hlavně ze strany chorvatských ustašovců genocidě.

Emeritní profesor Basilejské univerzity Werner H. Meyer a profesor a germanista Georg Kreis, ve Švýcarsku respektované osobnosti, vměstnali svůj přehled dějin země helvétského kříže do necelých tří set stránek; vzhledem k tomu, že historie Švýcarska u nás nepatří k nejlépe zafixovaným v povědomí čtenářů, by větší rozsah neuškodil.

Malý a statečný národ srbský
Dějiny Srbska si vyžádaly stran téměř sedm set a jedná se o druhé vydání (po šesti letech). Malá balkánská země se do povědomí světové veřejnosti zapsala v devadesátých letech minulého století v souvislosti s krvavým rozpadem bývalé Jugoslávie, provázeným multietnickými konflikty, z nichž nejkrvavější se odehrál v Bosně a Hercegovině. Autorský kolektiv věnuje právě tomuto tragickému období dějin malého, ale statečného jihoslovanského národa náležitou pozornost. Kladem je nevšedně vyvážený přístup ke konfliktu v Kosovu, o jehož pozadí, a zvláště průběhu Srbsku nepřátelsky nakloněná média veřejnost soustavně a nestydatě obelhávala.

Tvrdá měna, špičkové výrobky
Autoři svou pozornost zaměřili nejen na méně známé události protifašistického odboje za druhé světové války, ale také na roztržku Titovy Jugoslávie s prostalinským Informbyrem. Pokud hodláme obě knihy srovnávat, pak jako čtenářsky vděčnější vyjdou jednoznačně objemné Dějiny Srbska. To však nesnižuje erudici autorské dvojice Meyer–Kreis. Historie hornaté středoevropské země, finanční supervelmoci a sídla četných mezinárodních institucí, pyšnící se tvrdou měnou a špičkovými výrobky, se zkrátka vyvíjela úplně jinak než v případě Srbska, ležícího na Balkáně, onom pověstném sudu se střelným prachem, jenž každou chvíli explodoval.

Svazky edice Dějiny států jsou tradičně graficky velmi kvalitně zpracovány a seřazené v knihovně vedle sebe představují vkusný artefakt.

Dějiny jedné malé hornaté zemičky

LEONA KRÁLÍKOVÁ

Zdroj: http://www.klubknihomolu.cz/160241/dejiny-jedne-male-hornate-zemicky/

Švýcarsko je často zmiňováno jako ideální obraz finanční velmoci a demokracie. Tento názor formovaly dějiny, v průběhu kterých Švýcarsko působilo po většinu své existence mezi ostatními evropskými státními útvary jako naprostý originál.

Autory titulu Dějiny Švýcarska, který vydalo roku 2019 nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny států, jsou Georg Kreis a Werner Meyer. Georg Kreis, emeritní profesor Basilejské univerzity, se orientuje především na novodobé a moderní švýcarské dějiny. Rovněž Werner Meyer vyučuje na univerzitě v Basileji, zabývá se však spíše problematikou hradů a středověké archeologie. Společnými silami vytvořili tito autoři publikaci, kterou lze hodnotit jako kvalitní přehled švýcarských dějin.

Politické ...

Švýcarsko je často zmiňováno jako ideální obraz finanční velmoci a demokracie. Tento názor formovaly dějiny, v průběhu kterých Švýcarsko působilo po většinu své existence mezi ostatními evropskými státními útvary jako naprostý originál.

Autory titulu Dějiny Švýcarska, který vydalo roku 2019 nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny států, jsou Georg Kreis a Werner Meyer. Georg Kreis, emeritní profesor Basilejské univerzity, se orientuje především na novodobé a moderní švýcarské dějiny. Rovněž Werner Meyer vyučuje na univerzitě v Basileji, zabývá se však spíše problematikou hradů a středověké archeologie. Společnými silami vytvořili tito autoři publikaci, kterou lze hodnotit jako kvalitní přehled švýcarských dějin.

Politické uspořádání Švýcarska je častým argumentem různých zájmových skupin v naší politice, které tuto zemi prezentují jako dokonalý příklad demokracie, jemuž bychom se měli snažit podobat, přičemž však často přehlížejí fakta a složitosti dějinného vývoje. Již z tohoto důvodu lze považovat za pozitivní, že nakladatelství Lidové noviny realizovalo vydání souborných švýcarských dějin. V porovnání s ostatními tituly edice Dějiny států patří Dějiny Švýcarska do skupiny méně objemných titulů (mají celkem čtyři sta stran) – kniha působí spíše jako již zmiňovaná přehledová publikace než jako komplexní syntéza. Nicméně i tak se autorům podařilo vysvětlit nejpodstatnější determinanty svébytného vývoje Švýcarska, mezi které patří zejména odlehlost země a její obtížná dostupnost.

Středověký vývoj země šel od dohod typu landfrídů (běžných i v rámci našeho území) až k složité soustavě dvoustranných i vícestranných smluvních vztahů, které byly nutné zejména v souvislosti s absencí silného hegemona. Spolupráce jednotlivých švýcarských kantonů však neprobíhala vždy idylicky – země prožila několik občanských válek, z nichž poslední se udála roku 1848. V současné době je Švýcarsko ekonomicky vyspělou zemí, ve které má (vzhledem k tradiční neutralitě této země) sídlo mnoha mezinárodních institucí.

Publikace Dějiny Švýcarska popisuje dějiny této alpské země chronologicky od raného středověku až po moderní dějiny. Kromě toho se v samostatných kapitolách věnuje i tématu česko-švýcarských vztahů a potenciálnímu budoucímu vývoji Švýcarska.

Doporučuji ji nejen pro účely seznámení se s dějinami této země, ale i těm čtenářům, kteří se chtějí o Švýcarsku dozvědět více, než se doví z úst politických představitelů (málokdo z nich se například zmíní o tom, že ve Švýcarsku je vysoké procento integrovaných cizinců).

 


Dále doporučujeme