Fenomén Býčí skála

zpět na výběr knih
Obálka

U této knihy je ukázka k dispozici. Rozklikněte obrázek pro zobrazení.

Krajina, jeskyně a člověk

Martin Golec

Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu patří k nejznámějším archeologickým lokalitám v České republice. Výzkumy lékaře Heinricha Wankela zde sahají až ke kořenům vědního oboru archeologie v naší zemi. Převratný objev z roku 1872 odstartoval snad nejdelší kontinuální zájem o konkrétní lokalitu. Již pátá generace domácích i zahraničních vědců se k nálezu vrací a na základě soudobých znalostí se jej snaží uchopit. Interpretační možnosti jsou však limitovány nejen velmi ranou dobou objevu, ale zejména parametry samotné lokality, která nemá v Evropě v době halštatské paralelu. Horizontálně přístupná jeskyně ‒ kamenný dům ‒ ve spojení s abnormální koncentrací pozůstatků po elitách představuje unikát. Cesta k závěrečné interpretaci je ovšem ztížena nejen situací nálezu, ale i řadou mylných tvrzení badatelů. Autor na základě komplexního výzkumu od roku 2007 představuje koncept centrální pohřebně-obětní poutní svatyně.

Počet stran: 264

Vazba: brožovaná

Ilustrace: černobílé fotografie

Formát: 165 x 235

ISBN: 978-80-7422-420-1

Datum vydání: 22. ledna 2020

 


Objednávka


Tištěná kniha

Skladem: 36 ks

299,– (−15%)  254,–

Objednat

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
1
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Zatím nebyl přidán žádný komentář.

 


Vyšlo v médiích


Jeskyně Býčí skála a její záhady

Jan Jaroš

Zdroj: http://www.kultura21.cz/historietradice/20239-jeskyne-byci-skala-a-jeji-zahady

Býčí jeskyně, spadající do oblasti Moravského krasu, už půldruhého století vzbuzuje nejdivočejší představy – nalezly se tam kosterní pozůstatky několika desítek lidí, kteří z tohoto světa nejspíš neodešli přirozenou smrtí. Byli zavražděni, obětováni či se přihodilo ještě něco dalšího? Dosavadní publikace se převážně věnovaly archeologickým průzkumům, protože osídlení nejrůznějšími kulturami se tam vyskytovala v průběhu tisíciletí. Pokaždé tam po sobě něco zanechaly. Nejnověji tento pradávný odkaz zkoumá Martin Golec v knize FENOMÉN BÝČÍ SKÁLA, opatřené podtitulem Krajina, jeskyně a člověk.

Autor své pojednání rozšiřuje do dalších odborných disciplin a jeskyni Býčí skála pojednává v kontextu nálezů v blízkém i vzdálenějším ...

Býčí jeskyně, spadající do oblasti Moravského krasu, už půldruhého století vzbuzuje nejdivočejší představy – nalezly se tam kosterní pozůstatky několika desítek lidí, kteří z tohoto světa nejspíš neodešli přirozenou smrtí. Byli zavražděni, obětováni či se přihodilo ještě něco dalšího? Dosavadní publikace se převážně věnovaly archeologickým průzkumům, protože osídlení nejrůznějšími kulturami se tam vyskytovala v průběhu tisíciletí. Pokaždé tam po sobě něco zanechaly. Nejnověji tento pradávný odkaz zkoumá Martin Golec v knize FENOMÉN BÝČÍ SKÁLA, opatřené podtitulem Krajina, jeskyně a člověk.

Autor své pojednání rozšiřuje do dalších odborných disciplin a jeskyni Býčí skála pojednává v kontextu nálezů v blízkém i vzdálenějším okolí. Ukazuje, že lidé tam usazení se nevyznačovali nějakou výlučností či ojedinělostí, zpravidla měli leccos společného s dalšími osídlenými místy. A především: povšimneme si snahy přiblížit mentální svět, náboženské představy včetně záhrobních (a snad i smýšlení a rituály) tehdy žijících lidí, byť v poloze domýšlení, které pracuje s analogiemi a poznatky odjinud, najmě od současných „přírodních“ národů. Byla Býčí skála pravěkou svatyní?

Ať lidé chtějí či nechtějí, vždy po sobě něco zanechají

Na knize je sympatická její všestrannost, poměrně a čtivě psané krátké kapitoly seřazené do sedmi tematických oddílů probírají širokou škálu nabízejících se otázek – přibližují prostor jeskyně, zabývají se obecně krajinou, dotýkají se cest a cestování (a to zahrnuje i početné vstupy do Býčí jeskyně). Nechybí ani zamyšlení, jací lidé a proč hledali v průběhu věků útočiště právě v jeskyni. Zajímavý je průlet epochami od pravěku až do současnosti – každá doba se na zkoumané lokalitě nějak podepsala, často v závislosti na změnách podnebí. Od raného novověku sloužila jako atraktivní návštěvní místo, za druhé světové války se tam dokonce začala budovat podzemí továrna.

Nejvýznamnější – aspoň co do nálezů – je osídlení z doby halštatské (tedy orientačně roky 800 až 450 před naším letopočtem). A pojednání se opět vine všemi možnými směry: další přizvaní odborníci se zaměřují na hypotetickou podobu okolních vesnic či hradišť, probírají se kulturně spřízněné pohřby po okolí, pokud byly nalezeny, a vyvozují se souvislosti se situací v Býčí skále. Po takzvané Jantarové stezce, vedoucí až k Baltu také přes dnešní Moravu, se totiž provozoval čilý obchod s vyspělejším středomořím.

V knize dokonce nalezneme pasáže věnované tak zvané dunajské civilizaci, u nás doposud víceméně neznámé či spíše přehlížené, protože ji lze rekonstruovat jen z náznaků a dobré vůle badatelů. Tato ryze evropská civilizace měla vzkvétat někdy před sedmi tisící lety (než ji vyvrátili indoevropští migranti). Prostor dnešní jižní Moravy by tím pádem spadal kamsi k jejím severním okrajům, nalezené znaky by snad mohly i nasvědčovat existenci jakéhosi prapísma nebo jeho zárodků, které se již nestihly rozvinout. Název jedné kapitoly je ostatně výmluvný: Býčí skála jako lingvistická krajina.

Záhady dodnes vzrušující

V závěru se dovíme, že stejně jako jiná tajemná místa také Býčí skála podněcovala lidová vyprávění prodchnutá magií a nadpřirozenem, i její samotný název vznikl dávno předtím, než byla nalezena pověstná soška býčka. Že by pojmenování souviselo s nějakými rohatými božstvy z předkřesťanské éry? Je asi nesporné, že prvotní archeologické průzkumy z druhé půle 19. století ledasco dnes ceněného poničily.

Kniha je vybavena mnohými náčrty, plánky i reprodukcemi fotografií, obrazů, mimo jiné si můžeme prohlédnout trojrozměrnou rekonstrukci tváře dávné „princezny“, ať již se řadila k vladařské elitě nebo to byla kněžka, šamanka či věštkyně. Podle nalezených předmětů nalezených spolu s ní to dozajista byla osoba důležitá a významná. Ostatně jejím možným osudům jsou věnovány dvě desítky stránek.

Martin Golec a jeho spolupracovníci tak dokončili vzrušivou, v mnohém objevnou a netradičně vedenou obchůzku po zvoleném tématu, která občas – aspoň naprostému laikovi - připomíná detektivní pátrání. Je stejně napínavá a čtivá.

 


Dále doporučujeme