Příběh jsem přečetla s chutí, ale po jazykové stránce jsem byla zděšená. Paní Procházková asi zaplakala jako Božena Němcová nad prvním vydáním Babičky. Do strany sto jsem si říkala, že tady někdo jen neumí používat zájmena, zejména délku ni/ní apod. Ovšem kolem strany sto to začalo gradovat, chybějící čárky ve větách, chyby ve shodě podmětu s přísudkem, dokonce i děti vískaly na ulici. Co stránka, to jedna či dvě chyby, až to rušilo můj čtenářský komfort. Knihu jsem měla z knihovny, jednalo se o vydání druhé. Kdybych si ji zakoupila sama, pošlu ji zpátky a budu žádat nejen peníze zpátky, ale i odškodné za psychickou újmu.

Frišta je úžasná kniha, skrze kterou čtenář nahlédne do muslimského světa se vším všudy. Příběh je psán velmi autenticky a věrohodně a forma je tak čtivá, že je těžké knihu odložit před dočtěním. Vřele doporučuji, je skvělé, že existuje dotisk, kniha nebyla po několik let vůbec k sehnání.