Kniha Františka Záruby se věnuje významu hradních kaplí na našem území, a to převážně v období 13. století. Nepomíjí však ani kapli Všech svatých na Pražském hradě, která vznikala již v předcházejícím věku a v daném kontextu dle autora předjímala či ovlivnila další stavební vývoj. Publikace představuje první díl Zárubou připravované trilogie, jež vydává Katolická teologická fakulta spolu s Nakladatelstvím Lidové noviny. Téma – jak je předesláno v úvodu knihy (s. 10–11) – by mělo obsáhnout následně dobu lucemburskou a skončit v první polovině 16. století, resp. nástupem Habsburků na český trůn.

První svazek zohledňuje kaple převáženě z pohledu stavebně historického průzkumu a uměleckohistorické analýzy (s. 11–12). Čtenáři nabízí možnost nahlédnout do prostor jednotlivých hradů a odkrývat tajemství jejich vzniku. Po úvodu a přehledu o dosavadním bádání (s. 13–25) vtělil autor své úvahy do čtyř klíčových kapitol. První z nich se zabývá „Počátky vrcholně středověkých kaplí v Čechách“ (s. 27–78) a zachycuje jak raně středověké hradní prostory obecně, tak i jednotlivě. Představuje například Pražský hrad, Velešín, Landštejn, Týnec nad Sázavou, Loket, Blatnou a končí pojednáním o hradních kaplích císařů Svaté říše římské.

Další kapitola zahrnuje raně gotické prostory hradních kaplí z druhé poloviny 13. věku (s. 79–180). Do problematiky nás uvádí nástinem vývoje gotického kaplového prostoru v západní i střední Evropě, přičemž nepomíjí ani vliv Saint Chapelle v Paříži. Z domácích objektů zahrnuje kaple na hradech Jindřichův Hradec, Zvíkov, Písek, Houska, Myšenec, Křivoklát, Hluboká nad Vltavou, Chrudim, Bezděz, Nižbor, Osek/ Rýzmuburk. Ve třetí kapitole autor čtenáře zavádí do prostoru biskupských obydlí, konkrétně na starší sídlo biskupů na Pražském hradě, dále do Roudnice nad Labem, Biskupský dvůr na Malé Straně a Horšovský Týn. V závěrečné části se dostáváme do šlechtického prostředí, kde jsou mapovány nejprve dvorce domácí nobility, a následuje pojednání o významu kaple v této sociální vrstvě. Poté již nadchází zachycení stavu kaplí na některých šlechtických hradech: na Hradu u Čtyřkol, Českém Šternberku a Okoři. V závěru se Záruba snaží postihnout ještě institut kapelanátu a význam nadání pro vlastní kaple.

Publikaci doprovází četná fotodokumentace a pečlivé situační plánky, nezbytný poznámkový aparát i seznam pramenů a literatury. První díl třísvazkového díla lze doporučit jako přehledné dílo nejen pro poučeného čtenáře, ale i coby výzvu pro další badatele.