Kláštery představovaly pro středověkého a raně novověkého člověka tajemné místo, schované za vysokými kamennými zdmi. Jak probíhala interakce řeholní komunity olomouckého kláštera a okolní společnosti?

Titul Město a klášter, který vydalo nakladatelství Lidové noviny v edici Knižnice dějin současnosti, je odborným dílem Martina Elbela. Martin Elbel studoval na Central European University v Budapešti a na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde také působí. Zabývá se především kulturními dějinami raného novověku, kde zkoumá náboženskou praxi katolického světa (církevní řády, poutní praxe, kult svatých) a vizuální kulturu.

Elbel se ve své knize soustředí na olomoucký františkánský konvent sv. Bernardina a náboženský život v Olomouci. Těžiště jeho zájmu spadá do období po roce 1650, kdy konventní komunita musela reagovat na měnící se společenské podmínky a soupeřit s jinými církevními institucemi o pozornost obyvatel. Problematice františkánského řádu se autor věnoval již ve své publikaci Bohemia Franciscana: Františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století. Otázce barokní kultury v Olomouci se věnoval ve studii uveřejněné v knize Barokní kultura v Olomouci: Proměny ambicí jednoho města.

Kniha tedy navazuje na předchozí bádání o působení řeholních institucí v raně novověkém městě v měnících se podmínkách doby, přičemž zkoumá i otázky postavení konkrétní církevní instituce v katolické společnosti a způsobu, kterým se tato církevní instituce na fungování konfesijně vyhraněné společnosti podílela.

Problematiku interakce řeholní komunity a okolní společnosti autor zkoumá na příkladu františkánského konventu sv. Bernardina v Olomouci. Olomoucký františkánský konvent umožňuje pojmout dané téma v celé jeho komplexnosti, a to mimo jiné díky relativnímu bohatství a pestrosti dochovaných historických pramenů. Autor svou práci chronologicky zařadil do období významných společenských změn, které nastaly po ukončení třicetileté války, po níž přišlo na řadu budování konfesijně katolicky vyhraněné společnosti ve střední Evropě.

Výklad není striktně chronologický, autor v jednotlivých kapitolách zkoumá na sebe navazující témata. Bohužel musel kvůli zachování jednotné linie výkladu vynechat problematiku každodenního života, která je v případě výzkumu klášterní komunity obzvláště zajímavá. Na knize velmi oceňuji kvalitní úvodní výklad o dostupných pramenech a literatuře, které autor erudovaně zhodnotil. Titul rovněž disponuje rozsáhlým poznámkovým aparátem a obrazovým doprovodem, který napomáhá čtenáři orientovat se v rozebíraném tématu.

Knihu Město a klášter doporučuji především čtenářům, kteří již mají v oblasti historie určité znalosti a ocení autorovu erudici. Pro studenty historie titul představuje kvalitní studijní materiál, který je i přes svůj nevelký rozsah zdrojem velkého množství relevantních informací.