Obálka

U této knihy je ukázka k dispozici. Rozklikněte obrázek pro zobrazení.

Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici

Kolektiv autorů

Na otázku, proč se tolik významných událostí českých dějin událo v letopočtech, které končí číslicí „osm“, je nesnadné odpovědět. Někdy se hovoří o magické osmičce, která pronásleduje české dějiny po řadu staletí — všimněme si, že čím blíže k naší době, tím je osmička častější. Ale při detailním zkoumání se osmičková výročí jeví jako pevná, byť svým způsobem zvláštně náhodná součást obecnějších dějin, v jejichž rámci není český přínos vždy rozhodujícím (někdy ale ano). Střet římského krále s Přemyslem Otakarem II. byl nepochybně velkou politikou, rok 1848 byl součástí „jara národů“ a rok 1968 byl „pražským jarem“, kde se znovu projevila brutalita sovětského režimu. Rok 1918 souvisel s koncem světové války, v roce 1938 jsme se možná měli bránit, zatímco o deset let později po hitlerovské devastaci myšlení a úspěšné bolševické propagandě jsme znovu podlehli totalitě. Škoda, že rok 1989 vlastně nepřišel o rok dříve.

Všechna důležitá výročí končící na osmičku vám přibližují variabilními formami historikové z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Kniha získala Cenu děkana FF MU za významný tvůrčí čin roku 2018.

Počet stran: 208

Vazba: vázaná s přebalem

Ilustrace: barevné fotografie

Formát: 165 x 235

ISBN: 978-80-7422-640-3

Datum vydání: 21. září 2018

 


Objednávka


Tištěná kniha

Skladem: 33 ks

399,– (−15%)  339,–

Objednat

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
4
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Zatím nebyl přidán žádný komentář.

 


Vyšlo v médiích


Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici

Marek Zágora

Zdroj: http://stavitele-katedral.cz/praha-osmicky-osudova-vyroci-ceskych-a-ceskoslovenskych-dejin-koncici-na-jednu-cislici-nln-2534/

Nakladatelství Lidové noviny vydalo podnětnou kolektivní publikaci nazvanou „Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici“, kterou připravili historici z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Autorský kolektiv pod vedením Libora Jana se pokusil v celkem jedenácti textech přinést nový pohled na vybrané události českých, resp. československých dějin, jež se odehrály v letech, které končí osmičkou.

Občas se dokonce hovoří o magické osmičce, která je již po několik staletí typická pro naše dějiny. Zároveň je pak velice zajímavé, že čím více se blížíme k naší současnosti, tím je osmička častější, jak dokládají především události 20. ...

Nakladatelství Lidové noviny vydalo podnětnou kolektivní publikaci nazvanou „Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici“, kterou připravili historici z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Autorský kolektiv pod vedením Libora Jana se pokusil v celkem jedenácti textech přinést nový pohled na vybrané události českých, resp. československých dějin, jež se odehrály v letech, které končí osmičkou.

Občas se dokonce hovoří o magické osmičce, která je již po několik staletí typická pro naše dějiny. Zároveň je pak velice zajímavé, že čím více se blížíme k naší současnosti, tím je osmička častější, jak dokládají především události 20. století (1918, 1938, 1948, 1968).

Při detailním zkoumání jednotlivých osmičkových výročí si ale uvědomíme, že tato výročí jsou často vyvrcholením předchozího středoevropského či evropského vývoje, takže se v řadě případů jedná o „náhodu“, že se pro nás významné historické události staly zrovna v osmičkovém roce. Musíme si ale též uvědomit, že na druhé straně máme velké množství dat osudových událostí, která osmičkou nekončí.

V našich dějinách by se našlo velké množství různých událostí, k nimž došlo v roce zakončeném osmičkou. Autoři si z nich vybrali jedenáct, které sami považují za stěžejní. Pokusili se nad nimi nově zamyslet a přiblížit je z trochu jiného úhlu pohledu, než jak bylo doposud činěno.

Ze středověkých událostí si autoři vybrali celkem pět výročí: prvním je královský titul pro Vladislava II. z rodu bájného Přemysla Oráče (1158), druhým osudová bitva Přemysla Otakara II. na Moravském poli (1278), třetí a čtvrté výročí se vztahuje k osobnosti Karla IV., nejprve k zlomovému roku 1348 a k roku 1378, kdy římský císař a český král zemřel, posledním výročím je pak volba Jiřího z Poděbrad českým králem (1458).

Královský titul Vladislava II. je úzce spjat s říšskou politikou císaře Fridricha I. Barbarossy namířenou proti severoitalským městům v čele s Milánem. Český panovník se stal součástí těchto událostí a následně byl odměněn čelenkou, kterou směl nosit ve dnech, kdy císař nosil korunu. Poté byl pak v Praze pomazán na krále.

Smrtí „krále železného a zlatého“ v bitvě na Moravském poli pak vyvrcholil králův několikaletý spor s „novým“ římským panovníkem Rudolfem Habsburským.

Obě karlovská výročí od sebe dělí třicet let. V roce 1348 upevňoval římský a český král Karel IV. svou moc, k níž se dostal v létě 1346. Vydal řadu důležitých listin, založil univerzitu, Nové Město pražské a začal stavět Karlštejn, který byl původně zamýšlen jako odpočinková, rodinná rezidence. Všechny tyto promyšlené akty jsou považovány za počátek uskutečňování Karlovy panovnické a zároveň dynastické koncepce. Karlova smrt na konci listopadu 1378 pak byla událostí zcela nečekanou a vlastně náhodnou, přesto se její význam projevil hned v následujících měsících, resp. letech.

Volba šlechtice Jiřího z Poděbrad českým králem v roce 1458 byla důsledkem nečekané události z listopadu předchozího roku, kdy náhle skonal mladý český a uherský král Ladislav Pohrobek.

Opomenuty nezůstaly ani roky 1618 a 1848. Vypuknutí stavovského povstání bylo vyvrcholením sporů mezi protestanty a nekatolíky, protestantskými stavy a císařem, českým a uherským králem Matyášem z rodu Habsburků. Revoluční rok 1848 je pak mnohem více spjat s evropským vývojem první poloviny 19. století, kdy vygradovaly protiabsolutistické tendence v jednotlivých zemích a snahy o sjednocení některých z nich (Itálie, Německo).

Události 20. století úzce souvisejí s vývojem v Evropě. A tak je vznik Československa spjat s koncem první světové války a rozpadem Rakouska-Uherska. Mnichovská dohoda je zase výsledkem dobové mezinárodní politiky, kdy se v rámci appeasementu čím dál tím více ustupovalo požadavkům Adolfa Hitlera. Nástup komunismu k moci v roce 1948 byl pak jedním z výsledků vývoje po druhé světové válce, kdy došlo nejen v Evropě k novému rozložení mocenských sil a uskutečňování nových mocenskopolitických plánů.

Za čistě domácí událost bývá považován vývoj v roce 1968, jenž vyvrcholil v srpnu vpádem vojsk Varšavské smlouvy na naše území. Přesto i tomuto roku předcházela řada událostí, která nasměrovala tehdejší Československo k tzv. Pražskému jaru.

Každý autor či autorka pojal svůj příspěvek po svém, většina pak zasadila danou událost, resp. události do širších souvislostí. Zajímavě pojali svůj text např. Jiří Hanuš a Denisa Nečasová, kteří přiblížili události roku 1968 a let následujících jako fiktivní příběh Jaroslava K. Jedná se sice o „alternativní historii“, ale s přihlédnutím k tomu, že jimi vytvořený hrdina mohl za jisté konstelace vše, jak vylíčili, skutečně zažít.

Jednotlivé, velice čtivé a podnětné texty jsou doplněny bohatým a zároveň zajímavým obrazovým doprovodem. Vybízejí k dalšímu přemýšlení nad osudovými okamžiky našich dějin, které jsou v převážné většině výsledkem předcházejícího vývoje, který „jen“ náhodou vyvrcholil v roce končícím osmičkou.

Kniha „Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici“ má potenciál oslovit širokou veřejnost a ukázat všem zájemcům o českou a československou historii klíčové události našich dějin bez zbytečných mytizací a manipulací.

 


Dále doporučujeme