Revoluce 1848 přinesla svobodu a možnosti, o kterých se současníkům nesnilo. Debaty o právní, politické a sociální rovnosti otevřely cestu ke vzniku občanské společnosti. Diskuse o dalším soužití malých středoevropských národů a jejich vztahu ke sjednocenému Německu nastolily bolestivá dilemata této části Evropy. Hrdiny dne se stali nově zvolení poslanci, kteří měli změny prosadit. Jičínský poslanec říšského sněmu Jan M. Sidon v celé šíři těchto otázek představuje ideálního zástupce lidu. Radikálně demokratickými a přitom centralisticky laděnými názory a postoji se ovšem vymykal z tábora českých poslanců a vyvolával jejich negativní reakce. Jičínské měšťany popuzoval bezskrupulózními praktikami politického boje, kdy neváhal použít předvolebních manipulací a nátlaku. Jeho charakterové vlastnosti zase dráždily kněžské souputníky a církevní nadřízené. Jako přední demokrat se nakonec stal jednou z prvních obětí tzv. Bachova absolutismu. Nepřátelství ze všech stran jej nakonec odsoudilo k zapomenutí. Na základě dosud nevyužitých pramenů se však podařilo nejen zrekonstruovat životní osudy této opomíjené osobnosti, ale i ducha pozoruhodné epochy dějin.