(*1920) V letech 1945--1949 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor dějin umění (prof. A. Matějček a prof. J. Cibulka) a estetiky (prof. J. Mukařovský). Do roku 1958 působil jako asistent prof. V. V. Štecha na Akademii výtvarných umění. V roce 1960 byl přijat jako odborný pracovník do Národní galerie a v dalších třech letech vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po úspěchu v konkurzu na docenta dějin umění v roce 1968 přednášel šestnáct let na Palackého univerzitě v Olomouci. Od roku 1950 působil také na Filmové fakultě AMU v Praze. V roce 1993 získal titul univerzitního profesora. František Dvořák je autorem 35 uměleckých monografií. Například jeho knihu o barokním portrétistovi Janu Kupeckém vydala Artia i anglicky a německy. Stejné nakladatelství vydalo jeho dílo o francouzském moderním umění v českých sbírkách anglicky, německy a francouzsky. Monografii o kresbách Henri Matisse vydal Odeon i v cizojazyčných mutacích včetně japonštiny. Knihu o kresbách Hanse Holbeina vydalo dvakrát nakladatelství Cercle d´Art v Paříži, vyšla i ve Vorum Verlag Wien, Gondrom Verlag Bayreuth a v americkém nakladatelství 3M v Minnesotě. Do historie českého výtvarného umění se zapsal monografickými studiemi věnovanými především tvorbě Františka Tichého (vyšlo i francouzsky a německy), Jana Zrzavého, Cyrila Boudy, Kamila Lhotáka, Adolfa Borna a Václava Špály.