Slovinci jsou nejmenším slovanským národem. Češi k nim zaujímali odjakživa velmi přátelský vztah, což je jistě zapříčiněno skutečností, že jsme společně úpěli v „žaláři národů“ – habsburské monarchii, po roce 1866 v její předlitavské části.

Dějiny Slovinců jsou pozoruhodné nejen svou délkou, ale také skutečností, že nikdy neměli vlastní státní (či aspoň správní) celek. Slovinci obývali několik středověkých regionů, které se do 16. století staly součástí habsburské „podunajské monarchie“. Teprve její rozpad dal Slovincům aspoň zdání samostatnosti – to když se Slovinsko stalo součástí Jugoslávie. A až její rozpad přinesl Slovincům samostatnou státnost.