Francouzská nemoc v radách lékařů 16. století

zpět na výběr knih
Obálka

U této knihy je ukázka k dispozici. Rozklikněte obrázek pro zobrazení.

Vznik a vývoj konsiliární literatury na příkladech francouzských, italských a německých představitelů medicíny

Bohdana Divišová

Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup. Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny. Tato skutečnost je doložena na prozkoumání obsahu dvaceti dvou sbírek konsilií patnácti vybraných lékařů, jejichž pacienti trpěli jednou z nejděsivějších chorob raného novověku — „francouzskou nemocí“, jíž je v knize věnována zvláštní pozornost.

Počet stran: 186

Vazba: brožovaná

Ilustrace: žádné

Formát: 117 x 190

ISBN: 978-80-7422-587-1

Datum vydání: 8. listopadu 2018

 


Objednávka


Tištěná kniha

Skladem: 25 ks

199,– (−15%)  169,–

Objednat

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
1
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Zatím nebyl přidán žádný komentář.

 


Vyšlo v médiích


Nejobávanější nemoc raného novověku v konsiliární literatuře

LEONA KRÁLÍKOVÁ

Zdroj: http://www.klubknihomolu.cz/155702/nejobavanejsi-nemoc-raneho-novoveku-v-konsiliarni-literature/

Francouzská nemoc, francouzský mor, lues či příjice. Tyto názvy se v období raného novověku běžně používaly pro pohlavně přenosnou bakteriální infekci, kterou známe jako syfilis. Historička Bohdana Divišová ve své knize představuje postoje dobových lékařů vzhledem k této nemoci.

Autorkou knihy Francouzská nemoc v radách lékařů 16. století, kterou vydalo roku 2019 nakladatelství Lidové noviny, je Bohdana Divišová. Divišová vystudovala latinu a historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Aktuálně pracuje jako odborná asistentka v Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se především dějinami medicíny 16. a 17. století se zaměřením na lékaře ...

Francouzská nemoc, francouzský mor, lues či příjice. Tyto názvy se v období raného novověku běžně používaly pro pohlavně přenosnou bakteriální infekci, kterou známe jako syfilis. Historička Bohdana Divišová ve své knize představuje postoje dobových lékařů vzhledem k této nemoci.

Autorkou knihy Francouzská nemoc v radách lékařů 16. století, kterou vydalo roku 2019 nakladatelství Lidové noviny, je Bohdana Divišová. Divišová vystudovala latinu a historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Aktuálně pracuje jako odborná asistentka v Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se především dějinami medicíny 16. a 17. století se zaměřením na lékaře císaře Rudolfa II.

Publikace Bohdany Divišové má podtitul Vznik a vývoj konsiliární literatury na příkladech francouzských, italských a německých představitelů medicíny, který pregnantně shrnuje hlavní zaměření knihy. Obsahem této konsiliární literatury byly písemné rady lékaře, jenž byl svým kolegou požádán o odbornou pomoci při řešení případu. Konsiliář při sestavování diagnózy spoléhal pouze na zprostředkované informace (pacienta neměl k dispozici) a způsob léčby stanovoval na základě svých zkušeností. Konsilium obvykle začínalo stanovením pacientova tělesného složení a symptomů, pokračovalo diagnózou a často i prognózou a v závěrečné terapii obsahovalo návrh způsobu léčby.

Kniha je rozdělena do dvou částí. V první autorka prezentuje konsiliární literaturu v různých kontextech. Základem je definice zkoumaného žánru, následuje například problematika vzniku konciliární literatury a představení vybraných tvůrců konsiliární literatury. Druhá část knihy se zaměřuje již přímo na konsiliární literaturu věnovanou pacientům trpícím francouzskou nemocí. Aby autorka lépe uvedla čtenáře do tématu, věnuje se i ontologii francouzské nemoci a jejím historickým souvislostem.

Téma, které si autorka vybrala, je pro zkoumání lékařských dějin 16. století podstatné. Historické zkoumání francouzské nemoci začíná rokem 1494, kdy se po vojenském tažení Francouzů do Itálie rozšířila po Evropě epidemie podivné nemoci, jež začala být nazývána jako francouzská nemoc či francouzský mor. Francouzská nemoc se šířila mezi všemi vrstvami obyvatelstva, od chudiny až po vysoké světské i církevní kruhy. Chorobou trpěli i členové známého rodu Borgiů anebo Albrecht z Valdštejna. Z důvodu rychlého rozšíření napříč celou společností se tato nemoc objevovala jako hlavní téma mnohých disputací a spisů lékařů i laiků již od konce 15. století. Autorka pohled lékařů na francouzskou nemoc představuje prostřednictvím analýzy obsahu dvaceti dvou sbírek konsilií patnácti vybraných lékařů.

Knihu Francouzská nemoc v radách lékařů 16. století doporučuji čtenářům, kteří očekávají odborně podaná fakta. V publikaci se nedočtete žádná senzační odhalení ve stylu „francouzskou nemocí trpěla i tato slavná historická osobnost“. Naopak budou vaše znalosti obohaceny o zajímavé informace o myšlení lékařů v období raného novověku. Jde o poutavý exkurz do dobové medicíny a jejích metod. Pokud vás kniha zaujme, doporučuji dále sáhnout po objemnějším titulu Mor 1480–1730 s podtitulem Epidemie v lékařských traktátech raného novověku, jehož autorem je Karel Černý. Autor se zabývá rovněž názory a doporučenými postupy lékařů raného novověku, orientuje se však v této souvislosti na epidemii moru.

 


Dále doporučujeme