Království v pohybu

zpět na výběr knih
Obálka

Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy

Josef Žemlička

V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry mezi Labem a Odrou.

Zasáhly hlavně Slezsko, ve slabší míře i Čechy a Moravu. Završování těchto procesů, jejich vztah ke staršímu osídlení a jakou roli v tom sehrávaly tvořící se vazby mezi vesnicí a městem, to jsou otázky pro pochopení celého 13. století. Právě v nich spočívá těžiště příštích výkladů, ukončených rolí jihlavských, brodských a ve vrcholné fázi kutnohorských stříbrných nalezišť. Bez nadějí vkládaných do kutnohorských couků by stěží světlo světa spatřil „věčný a pevný“ pražský groš, ohlašující zásadní obrat v monetární praxi českých zemí, jejich další hospodářskou aktivizaci a pokračující posilování „městských“ regionů. Již tehdy se zároveň dá pozorovat i odvrácená strana tohoto „pokroku“, a to jeho zásahy do přirozené krajiny se všemi důsledky z toho plynoucími.

Počet stran: 672

Vazba: vázaná

Ilustrace: černobílé ilustrace

Formát: 140x200

ISBN: 978-80-7422-333-4

Datum vydání: 10. prosince 2014

 


Objednávka


Tištěná kniha

Skladem: 11 ks

499,– (−25%)  374,–

Objednat

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
2
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Zatím nebyl přidán žádný komentář.

 


Vyšlo v médiích


Království v pohybu. Kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy

Jan Klápště

Zdroj: http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/cesky-casopis-historicky/2016/cislo-1.ep/

Naše medievistika neoplývá mnoha jistotami tak neochvějnými, jako je způsob, jímž Josef Žemlička krok za krokem vytváří svou přemyslovskou pentalogii. Dosud vyšly čtyři mohutné svazky, které v součtu přesahují tři tisíce tiskových stran a v našich knihovnách si už uzurpují pořádný kus místa. Rozvržení jednotlivých svazků prvotně určily etapy politických dějin, Čechy v době knížecí vydané v roce 1997 zarámovala léta 1034–1198, Počátky Čech královských z roku 2002 pokryly období 1198–1253. Následující doba byla rozdělena do dvou linií. Na politické dějiny se soustředil svazek Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků, vydaný v roce 2011. V krátkém odstupu, v roce ...

Naše medievistika neoplývá mnoha jistotami tak neochvějnými, jako je způsob, jímž Josef Žemlička krok za krokem vytváří svou přemyslovskou pentalogii. Dosud vyšly čtyři mohutné svazky, které v součtu přesahují tři tisíce tiskových stran a v našich knihovnách si už uzurpují pořádný kus místa. Rozvržení jednotlivých svazků prvotně určily etapy politických dějin, Čechy v době knížecí vydané v roce 1997 zarámovala léta 1034–1198, Počátky Čech královských z roku 2002 pokryly období 1198–1253. Následující doba byla rozdělena do dvou linií. Na politické dějiny se soustředil svazek Přemysl Otakar II., král na rozhraní věků, vydaný v roce 2011. V krátkém odstupu, v roce 2014, přibylo nyní referované „hospodářské“ Království v pohybu. Celý projekt završí svazek Do tří korun, jenž se navrátí k politickým dějinám konce přemyslovské epochy. Při psaní ambiciózního a neobyčejně rozsáhlého díla se Josef Žemlička může spolehnout na dvě opory, které soustavně buduje už od počátků své odborné dráhy. První opora spočívá v neustále rozhojňované mozaice analytických studií, které se zároveň stávají přípravou pro práci syntetickou. Druhou oporu přinášejí dlouhodobé zkušenosti se syntézami zaměřenými na přemyslovskou epochu. Stačí jen připomenout, že Století posledních Přemyslovců poprvé vyšlo už v roce 1986.

Království v pohybu se zabývá tím, co je pro Josefa Žemličku v jeho rozsáhlých medievistických zájmech jakési dominium speciale. Sídelně historickou problematiku si osvojil v diplomové práci a nikdy ji neopustil. Věnoval se jí v řadě analytických studií, s oblibou a prospěchem zachází s rozsáhlým výběrem literatury sahajícím od takřka zapomenutých domácích autorů 19. století až po nejnovější zahraniční produkci. Dějiny středověkého osídlení se vzpírají jakékoli snaze o úzké časové vymezení, jsou prostě dějinami dlouhého trvání. Ostatně právě jejich dlouhé pojetí patří k podstatným výsledkům naší medievistiky poslední čtvrtiny minulého století. Josef Žemlička řeší svár této skutečnosti s koncepcí pentalogie bez okolků, přednost dostává podstata jevů. Například v oddíle o lese se proto může setkat Ibrahim ibn Jakub a Maiestas Carolina. Do zmíněného dominia speciale samozřejmě patří problematika středověkých měst, připomeňme jen, že Josef Žemlička se mj. zásadním způsobem podílel na vydávání Historických atlasů měst České republiky. Významná část Království v pohybu se zabývá exploatací nerostného bohatství, především stříbra, jakož i významem stříbrné mince pro hospodářství státu posledních Přemyslovců. Josef Žemlička předkldá široce rozprostřený výklad, v němž opět může navazovat na svoje dřívější studie. Přitom pohotově integruje nejnovější výsledky montánní archeologie, která se u nás mimořádně úspěšně rozvíjí po roce 1989. Závěr Království v pohybu přináší několikerou bilanci. Spolu s pozitivními výsledky středověké transformace se zabývá závažnými a nevratnými zásahy do ekologické rovnováhy.

Rozhodující východiska pro Království v pohybu přirozeně a samozřejmě poskytují písemné prameny, až na výjimky jde ovšem o prameny normativní. Jen vzácně se daří zachytit způsob naplnění (či nenaplnění) těch ustanovení, která obsahovaly. Z tohoto poznávacího stínu se nám asi nikdy nepodaří uniknout, hledáme-li poměrnou jistotu, zachycujeme příklady snah a tendencí středověké společnosti. Tyto příklady osvětlované písemnými prameny následně slouží jako jakási exempla. Víme totiž, že středověká skutečnost byla značně rozrůzněná, prostředek k jejímu poznání proto spočívá v řazení a srovnávání konkrétních příkladů. Zdůrazněme, že k rozvoji tohoto „inscenačního postupu“ Josef Žemlička významně přispěl. Vrací se k mnoha už známým „exemplům“, doplňuje a rozvíjí jejich charakteristiku a uvádí na medievistickou scénu další dosud nezhodnocované příklady. Zacházení s konkrétními exemplárními případy je dnes obzvlášť živou částí našeho bádání, a není proto divu, že ho provázejí rozdíly v individuálních přístupech.

Spektrum poznávacích opor mohou rozšířit dva zdroje, archeologie a stavební historie. Potíže s archeologií jsou dobře známé, zvlášť výmluvně na ně žehral Dušan Třeštík. Archeologie se neumí chovat jako spořádaná pomocná věda historická. Není v tomto smyslu „solidní“, nepřináší kriticky prověřené informace bezprostředně použitelné pro různě odvážné hypotetické konstrukce. Zásobuje nás pravděpodobnými závěry, jejichž kritické posouzení nebývá snadné. Josef Žemlička patří mezi našimi medievisty ke vzácným výjimkám, neboť s archeologickými poznatky zachází poměrně často. Přitom však neriskuje a přijímá jen jejich hodnověrně vyhlížející části, do hlubin pralesa archeologických tvrzení se nikdy nevydává. Snaha o obecně historickou interpretaci dějin staveb by asi vyvolala ještě větší nesnáze, budování příslušných mezioborových mostů u nás dosud ani nezačalo. Království v pohybu je v první řadě cenným přínosem k poznávání „velké změny“, která se soustřeďovala do 13. století. Svou široce rozprostřenou sítí témat, problémů a informací s jistotou ovládá hlavní proud medievistického bádání. V tomto smyslu už dnes poskytuje východiska k dalšímu poznávání. Přirozeně vybízí i k diskusi a k hledání alternativních poznávacích cest.

 


Dále doporučujeme