Tento panský rod, původem z Posázaví, během krátké doby rozkošatěl a rozšířil se i na Moravu. Jako jeden z mála z české šlechty si uchoval významné postavení i po Bílé hoře a kvete až do dnešních dnů.

Zlínský historik a archivář se ujal obtížného úkolu: zmapovat osudy moravských větví Šternberků. Tento panský rod, původem z Posázaví, během krátké doby rozkošatěl a rozšířil se i na Moravu. Jako jeden z mála z české šlechty si uchoval významné postavení i po Bílé hoře a kvete až do dnešních dnů. Z příslušníků rodu s erbem zlaté osmicípé hvězdy v modrém štítu vynikli mnozí jako nejvyšší zemští úředníci, vysocí církevní hodnostáři, válečníci, někteří však získali stigma násilníků, odbojníků či dokonce zrádců. Jako například Zdeněk Konopišťský, zprvu stoupenec, pak nejúhlavnější nepřítel Jiřího z Poděbrad. Na Moravě Šternberkové zaujímali ve 14. a 15. století mezi zdejší aristokracií místo nejpřednější, ale již do konce 16. století moravské větve postupně vymřely. Ale i potom se zde objevovali Šternberkové původem z českých větví rodu, někteří z nich zde založili dokonce nové pošlosti jako například v 19. a 20. století malenovická větev. V úvodních partiích knihy se autor také zabývá komplikovaným původem Šternberků a jejich nejstaršími dějinami ve 13. století, velkou pozornost rovněž věnuje okolnostem jejich odchodu na Moravu.