Jiří Šimek ve své knize o morálce zúročuje své mnohaleté zkušenosti „filozofujícíholékaře“, psychiatra, psychoterapeuta a vysokoškolského učitele, který svým živým, živelnýma nenapodobitelným výkladem ovlivnil a ovlivňuje řadu studentů medicíny, ošetřovatelství adalších zdravotnických oborů. Po své odborné knize Lékařská etika (Grada 2015), v nížv písemné podobě sumarizuje to, co se snaží při přednáškách předat studentům pomáhajícíchprofesí a půvabných úvahách Vážený pane profesore… (SUSA 2016), kde se naopak soběvlastním způsobem vypořádává s některými projevy a souvislostmi katolické víry a morálky,v níž vyrůstal a vůči níž si zachovává kritický distanc, přichází s knihou, ve které dávánahlédnout do kuchyně jeho etického uvažování, které stojí v pozadí jeho přístupu nejenk otázkám lékařské etiky, ale k životu vůbec.

Ondřej Doskočil (z recenzního posudku)