Publikace Obrazy a rituál představuje interdisciplinární pohled na tři neobyčejné obrazy – objekty kultu, k nimž se ve své době vázala velká úcta. Autor pohlíží na korunovace divotvorných Madon z let 1732 a 1736 jako na reflexe kultury 17. a 18. století.

Autorem publikace Obrazy a rituál s podtitulem Římské korunovace divotvorných Madon a koncept barokní kultury, kterou vydalo roku 2019 nakladatelství Lidové noviny, je český historik Tomáš Malý, zaměřující se na dějiny náboženství a kultury ve střední Evropě raného novověku. Mezi autorovy další tituly patří například kniha Smrt a spása mezi Tridentem a sekularizací, která se zaměřuje na podobu zbožnosti laiků ve dvou staletích po bitvě na Bílé hoře.

Autor svůj historický výzkum zaměřuje na tři Madony-Divotvůrkyně, konkrétně na Madonu ze Svaté Hory u Příbrami (dřevěnou sošku ze 14. století), Madonu ze Svatého Kopečku u Olomouce (opukový polychromovaný reliéf, pravděpodobně z první třetiny 17. století) a Madonu z bývalého augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně (byzantská ikona, jejíž vznik kladou kunsthistorici do 13. až 14. století). Tyto objekty spojuje skutečnost, že byly korunovány v rámci specifického potridentského rituálu v letech 1732 a 1736, přičemž tyto události lze považovat za jedny z nejvelkolepějších slavností českých zemí.

Autor ve svém výzkumu vychází z množství pramenů, které v kontextu s tématem práce dosud zůstávaly opomíjené – jde zejména o písemnosti brněnské provenience (akta, účty, korespondence), narativní prameny, vydaná kázání a další. Autor se pokouší nalézt účel a smysl korunování obrazů prostřednictvím analýzy průběhu těchto korunovací, symboliky akce a dalších s korunovacemi souvisejících záležitostí (prostor, artefaktů a podobně). Pokouší se přitom o historiograficko-metodologickou reflexi přístupů nových kulturních dějin a o alternativní interpretaci těchto kulturních jevů.

Publikace je zajímavým příkladem potenciálu interdisciplinárního výzkumu. Stejně jako události v naší přítomnosti, ani děje v minulosti se neodehrávaly izolovaně pouze ve zjevných kontextech. Vidím proto interdisciplinární výzkum nikoli jako zpestření, ale jako nutnost pro co nejvíce komplexní poznání historické skutečnosti. Autor předkládá čtenářům erudovaný výklad, který na čtenářově straně předpokládá hlubší znalost historických souvislostí. Z tohoto důvodu knihu Obrazy a rituál doporučuji zejména těm, kteří se o historii (a to především o kulturu 17. a 18. století) zajímají hlouběji a lépe tak autorovy myšlenky pochopí.