Obálka

Kolektiv autorů

Dějiny Ostravy, jejíž tvář tak výrazně poznamenal industriální rozmach 19. a 20. století, se věnují historii města od prvního využití uhlí lovci mamutů ze slojí vystupujících na zemský povrch na Landeku až po události na počátku třetího tisíciletí.

Ostrava, založená ve 13. století, se v počátečním období své existence stala správním, hospodářským a obchodním centrem severovýchodní části olomouckého biskupství na hranici Moravy a Polska. Po slibných počátcích v prvních staletích své existence však začala vlivem změněné politické i ekonomické situace ztrácet na významu a na prahu 19. století stanula jako stagnující malé řemeslnicko-zemědělské poddanské město. Cesta přerodu v industriální centrum rakousko-uherské monarchie byla vytýčena třemi základními milníky – objevem uhlí, založením Vítkovických železáren a příchodem železnice, Severní dráhy císaře Ferdinanda. Jimi byl na dlouhá desetiletí udán kurs dalšího rozvoje města i celé ostravské aglomerace. Rychlý růst byl doprovázen postupnou integrací 33 sousedních obcí a měst. Ostrava se stala dominantním hospodářským, správním i kulturním centrem severní Moravy a Slezska a tento status si dokázala obhájit i navzdory nelehkému období ekonomické transformace v 90. letech 20. století.

Počet stran: 656

Vazba: vázaná s přebalem

Ilustrace: černobílé fotografie

Formát: 165x235

ISBN: 978-80-7422-240-5

Datum vydání: 15. října 2013

 


Objednávka


Tištěná kniha

O dotisk lze požádat . Již požádalo: 8

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
2
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Zatím nebyl přidán žádný komentář.

 


Vyšlo v médiích


Ostrava

Jan Kilián

Zdroj: http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2015/3/ostrava/

V edici Dějin českých, moravských a slezských měst přišla sedm let po Opavě na řadu její průmyslová sousedka Ostrava. Plný tucet autorů, historiků, archivářů a archeologů většinou mladší generace se pokusil o vyvážené kompendium věnované pohnuté ostravské historii, s akcentem na období od vzniku Vítkovických železáren v první třetině 19. století po sametovou revoluci.
Prehistorické osídlení oblasti je prokázáno četnými nálezy. Území patřilo od první poloviny 13. století olomouckému biskupství a město Moravská Ostrava, uváděné jako ves poprvé roku 1229, tu vzniklo někdy po jeho polovině. Ve vrcholném středověku získalo kamenné hradby, za husitství zůstalo katolickým, po válkách ale ...

V edici Dějin českých, moravských a slezských měst přišla sedm let po Opavě na řadu její průmyslová sousedka Ostrava. Plný tucet autorů, historiků, archivářů a archeologů většinou mladší generace se pokusil o vyvážené kompendium věnované pohnuté ostravské historii, s akcentem na období od vzniku Vítkovických železáren v první třetině 19. století po sametovou revoluci.
Prehistorické osídlení oblasti je prokázáno četnými nálezy. Území patřilo od první poloviny 13. století olomouckému biskupství a město Moravská Ostrava, uváděné jako ves poprvé roku 1229, tu vzniklo někdy po jeho polovině. Ve vrcholném středověku získalo kamenné hradby, za husitství zůstalo katolickým, po válkách ale putovalo do zástavy. Posléze byla Ostrava biskupy vykoupena, stala se centrem rozsáhlého hukvaldského panství a současně sem ve větší míře mezi německý živel proniklo české etnikum, na sklonku předbělohorského období již převládající. Za důležitý mezník ve vývoji města autoři považují požár roku 1556, v podstatě ukončující středověkou etapu. V kapitole o středověké a předbělohorské hmotné kultuře a každodennosti navíc předkládají vynikající analýzu opírající se o rozsáhlé a precizní archeologické poznatky. Tato část je tak ve velkém kontrastu k následné, spíše zběžné, „barokní“ kapitole, pro niž základní výzkum zatím chybí.
Jedním z nejdůležitějších momentů v ostravských dějinách se stal nepochybně rok 1763, kdy město opětovně vyhořelo, ale zároveň byla objevena ložiska černého uhlí. Velký rozkvět přesto nastal až ve čtyřicátých letech 19. století po odeznění epidemie cholery a zahájení rozsáhlé industrializace, ruku v ruce s tím totiž kráčel i růst demografický. Nemálo nových usedlíků (pracovníků) sem přišlo z Polska a z Haliče. U počátků zdejšího hutnictví stála rodina Rothschildů, dominantní postavení si získávala produkce koksu, důležitá role připadla zbudované železnici, a Vítkovice se z malé vsi proměnily v obrovskou průmyslovou zónu. Přes pochopitelný důraz autorů na onu gründerskou epochu „dlouhého“ 19. století jsou tu některé pasáže příliš podrobné, faktograficky přesycené a spíše deskriptivní. Po zásluze však nemalý prostor připadá negativním dopadům na životní prostředí, pozorovatelným od poloviny 19. století, stejně jako čilému kulturnímu a spolkovému životu na pozadí česko-německého potýkání.
Hned po vzniku republiky začala být přes potíže s tím spojené utvářena velká Ostrava, zrodilo se velkoměsto. Ostravsko tehdy platilo za největší průmyslovou oblast ČSR, byť dosud s velkým podílem zahraničního kapitálu. Město získávalo reprezentativní veřejné i obytné stavby od renomovaných architektů, jeho symbolem se stala finančně nákladná Nová radnice. Právě na výstavbu Ostravy se autoři zaměřují obzvlášť pozorně, stejně tak jako na bohatý společenský život. Některé informace (mj. o jednotlivých firmách, o tratích) jsou tu ale pro neostravské čtenáře zbytečně detailní.
Německo okupovalo průmyslově důležité město na počátku druhé světové války z obavy z polského vpádu již od 14. března 1939. Zdejší podniky se také v průběhu války staly terčem nejednoho spojeneckého náletu, z nichž hned ten první koncem srpna 1944 byl fatální. Do evropských dějin se ale Ostrava podle autorů zapsala i prvním židovským transportem, do dějin českých pak na konci války jednou z největších vojenských operací na našem území. Únorový převrat v roce 1948 nastartoval v regionu éru budování těžkého průmyslu, navyšování hospodářských kapacit, populační a stavební boom, jenže současně i obrovské znečištění ovzduší a uniformní výstavbu panelových sídlišť. Autoři svůj výklad nekončí rokem 1989, jako je tomu u mnoha knih dané řady, ale pokračují i za něj, do současnosti. Také zde upozorňují zvláště na neblahé ekologické dědictví.
Čtivá monografie sice postrádá poznámkový aparát, disponuje ovšem solidním komentářem pramenů a literatury, vedle rejstříků jmenného a místního nabízí i rejstřík věcný, ocenit lze zapracování biogramů důležitých osobností. Také redakční práce znovu zaslouží pochvalu, pravopisných chyb a překlepů je zanedbatelné množství. Ani proti faktografickým pochybením (např. Stranice na s. 269 jsou středočeskými Strenicemi) nemůže být větších námitek. Ostrava z pera dvanácti autorů jistě splňuje veškerá kritéria užitečné příručky k dějinám města a vyhovuje i náročným měřítkům současné historiografie.

 


Dále doporučujeme