První díl připravované trilogie věnované osvícenství v českých zemích sleduje proces „budování (moderního) státu“ pomocí série reforem, které více či méně radikálně zasahovaly do stávající struktury historických zemí. Autorka zkoumá, jak tyto reformy změnily postavení samotných českých zemí, jak zasáhly do jejich vnitřního uspořádání i jak se změnily vztahy mezi Čechami, Moravou a Slezskem. Dále ukazuje, jaký vztah se utvářel mezi vídeňským centrem a česko/moravsko/slezskou „periferií“ i kdy a proč toto centrum zasahovalo do jejich vnitřních záležitostí.

Kniha se také zamýšlí nad tím, do jaké míry má osvícenský absolutismus co do činění s osvícenstvím, a do jaké míry zkrátka s budováním státu. Neméně zajímavou otázkou je, jak se změnil vztah mezi státem a církví, státem a stavy, ale také mezi vrchností a poddanými – a v neposlední řadě i mezi poddanými a státem. Pomyslnou dělicí čáru se budeme snažit vést nikoli mezi „osvícenským“ a „neosvícenským“, „pokrokovým“ a „reakčním“, ale mezi zájmy státu a zájmy, které se tomuto státu jako „reakční“, „neosvícenské“ jevily a byly vnímány jako překážka v realizaci jeho programu „obecného blaha“.