V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Řada z nich zůstala v německé uniformě až do konce války, jiní se službě snažili vyhnout nebo přešli do spojeneckého zajetí. Někteří dokonce ze zajateckých táborů podali přihlášku do exilových vojenských jednotek. Dobrovolně tak vstoupili pod prapory odboje, bojujícího za osvobození okupované vlasti. Podobné osudy prožíval i překvapivě velký počet obyvatel českých zemí. Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován. Kniha představuje českou perspektivu tohoto skutečně transnacionálního evropského tématu.