Pražské Nakladatelství Lidové noviny vydalo obsáhlé dílo Josefa Žemličky KONEC PŘEMYSLOVCŮ. SKLADBA A FUNGOVÁNÍ JEJICH POZDNÍ MONARCHIE. Hned v úvodu je třeba podtrhnout, že nakladatelství se při volbě autora těžko mohlo obrátit na někoho v daném oboru fundovanějšího, než je známý medievalista profesor Žemlička. Ostatně s ním nespolupracovalo poprvé; vydalo mu již několik titulů s podobnou tematikou.

Čtvrtého srpna vraždou krále Václava III. vymřela první česká knížecí a královská dynastie, vládnoucí „odnepaměti", přesněji zhruba od roku 872, kdy nastoupil kníže Bořivoj I. (mytickým zakladatelem byl Přemysl Oráč). Vedlejší (levobočná), opavská větev vymřela po meči teprve 13. listopadu 1521 skonem Valentina Hrbatého v Ratiboři. Přemyslovci vládli rovněž v rakouských zemích, Polsku a Uhersku.

Až k Blatenskému jezeru
O jedné z našich nejslavnějších – ne-li dokonce nejslavnější – dynastií ví snad každé dítko školou povinné, a to i když se vzdělává pouze distančně. Starobylý rod Přemyslovců, jak barvitě líčí autor, dokázal na vrcholu své moci soustředit v rukou dokonce hned tři středoevropské koruny: českou, polskou a nakonec také uherskou. Říše svatého Václava sahala od Chebska po Sedmihradsko a Chorvatsko. Abychom však nepodléhali přehnaným iluzím, připomeňme, že jejich reálná moc končila přibližně u řeky Tisy a Blatenského jezera, jak se dříve počeštěně nazýval maďarský Balaton.

Proti Habsburkům i papežské kurii
Josef Žemlička však dokládá, že právě v bleskové expanzi číhala past, neboť takto územně rozsáhlou říši nejen vytvořit, ale hlavně udržet stálo tak velké náklady, že je nakonec nemohl saturovat dokonce ani „stříbrný“ král Václav II., jenž připojil k zemím Koruny české ještě korunu polskou a uherskou. Autor si všímá, jak vzestup moci Přemyslovců nelibě nesla další mocná dynastie – Habsburkové, kteří nakonec v roce 1526 po prohrané bitvě u Moháče, v níž nalezl smrt dvacetiletý král český a uherský a markrabě moravský Ludvík Jagellonský, usedli na dlouhá bezmála čtyři století na český trůn. K dalším „nepřejícníkům“ Přemyslovců lze započítat papežskou kurii, jež v Uhrách protežovala své neapolské spojence.

Vraždil rytíř Konrád?
Krok za krokem, skoro jako Hercule Poirot rozpitvávající předivo spletitých okolností důmyslné vraždy, přibližuje Žemlička poslední léta vlády slavného rodu, jehož zhruba 434leté panování nad širými prostorami ukončila olomoucká vražda šestnáctiletého Václava III., krále českého, polského a uherského. Na rozdíl od příběhů geniálního belgického detektiva se však v případě tohoto mordu vraha nikdy nepodařilo vypátrat. Kronikáři nejčastěji zmiňují durynského rytíře Konráda z Botenštejna, který tak učinil patrně na objednávku Albrechta Habsburského, Vladislava Lokýtka a vzpurné české šlechty, nebo aspoň někoho z ní.

Chcete-li se o vzepětí a pádu Přemyslovců dozvědět co nejvíce podrobností, neměli byste na Žemličkovu knihu nechat v knižních regálech usedat prach. I přes zavřená knihkupectví se k nově vydané literatuře dostanete; díky e-shopům, ideálně přímo těm patřícím samotným nakladatelům.