Mýty kmene Čechů

zpět na výběr knih
Obálka

(7.–10. století) TŘI STUDIE KE „STARÝM POVĚSTEM ČESKÝM“

Dušan Třeštík

Autor se ponořil do časů ještě starších - do světa mýtů a pověstí, zahalujících počátky českých Slovanů v šestém a následujících staletích. Také tentokrát se kromě zajímavých, nevšedních a originálních nápadů opírá především o metodu srovnávání s množstvím analogií v nejrůznějších částech Evropy.

Pátrá v německém a rakouském sousedství, v západní i severní Evropě, v Itálii, na Balkáně, ale především u ostatních slovanských národů i kmenů, nejsou mu však neznámé ani prameny byzantské či arabské. Postupně se tak zabývá indoevropskými mýty o stvoření světa, lidí a prvních králích či o vzniku spořádané společnosti i dalšími tematickými okruhy.

Počet stran: 296

Vazba: vázaná

Ilustrace: černobílé ilustrace

Formát: 140 x 200

ISBN: 978-80-7106-646-0

Datum vydání: 2. února 2011

 


Objednávka


Tištěná kniha

O dotisk lze požádat . Již požádalo: 27

E-kniha (formáty ePub a Kindle, bez DRM)

není k dispozici

Audiokniha

není k dispozici


Hodnocení


Průměr
1
Ohodnotit jako ve škole
Jak hodnotili ostatní
1
 
0 krát
2
 
0 krát
3
 
0 krát
4
 
0 krát
5
 
0 krát
Celkem hodnotilo

0 lidí

 


Komentář k hodnocení


Přidávat komentáře ke knize je možné .

 


Komentáře od našich uživatelů


Jungolink3. května 2016

Hodnocení: 1

Ačkoliv je psaní o „prehistorii“ nějakého (historického) etnika vždy obtížné, autor se s tímto problémem vypořádal vskutku originálně a úspěšně (i když zároveň provokativně), kniha se dá doporučit zájemcům o studium mnoha humanitních věd (historie, archeologie, slavistika…). Podle mého názoru nejlepší práce Dušana Třeštíka v oblasti předkosmovského věku a mytologických počátků českých dějin.

Ačkoliv je psaní o „prehistorii“ nějakého (historického) etnika vždy obtížné, autor se s tímto problémem vypořádal vskutku originálně a úspěšně (i když zároveň provokativně), kniha se dá doporučit zájemcům o studium mnoha humanitních věd (historie, archeologie, slavistika…). Podle mého názoru nejlepší práce Dušana Třeštíka v oblasti předkosmovského věku a mytologických počátků českých dějin.

 


Vyšlo v médiích


Mýty kmene Čechů (7.–10. století)

Libor Švanda

Zdroj: http://www.iliteratura.cz/Clanek/18139/trestik-dusan-myty-kmene-cechu-7-10-stoleti

Nakladatelství Lidové noviny vydalo další z řady publikací o počátcích našich národních dějin od Dušana Třeštíka, předního odborníka na raný středověk ve střední Evropě. Mýty kmene Čechů volně navazují na jeho předchozí knihy věnované úsvitu české národní historie.

Nakladatelství Lidové noviny vydalo další z řady publikací o počátcích našich národních dějin od Dušana Třeštíka, předního odborníka na raný středověk ve střední Evropě. Mýty kmene Čechů volně navazují na jeho předchozí knihy věnované úsvitu české národní historie: Počátky Přemyslovců (1997) a Vznik Velké Moravy (2001). I v této práci je základem autorovy badatelské metody především nepředpojatá interpretace literárních pramenů latinského středověku.

...

Nakladatelství Lidové noviny vydalo další z řady publikací o počátcích našich národních dějin od Dušana Třeštíka, předního odborníka na raný středověk ve střední Evropě. Mýty kmene Čechů volně navazují na jeho předchozí knihy věnované úsvitu české národní historie.

Nakladatelství Lidové noviny vydalo další z řady publikací o počátcích našich národních dějin od Dušana Třeštíka, předního odborníka na raný středověk ve střední Evropě. Mýty kmene Čechů volně navazují na jeho předchozí knihy věnované úsvitu české národní historie: Počátky Přemyslovců (1997) a Vznik Velké Moravy (2001). I v této práci je základem autorovy badatelské metody především nepředpojatá interpretace literárních pramenů latinského středověku.

Jestliže se předchozí dvě knihy pokoušely na základě čerstvých archeologických poznatků, nedávno objevených pramenů a nové interpretace starších pramenů o nový pohled na historii formování dvou státních útvarů v 6. - 10. století ve střední Evropě, cíl té poslední je jiný. Autor se v ní snaží podat alespoň částečný obraz mytologie u Čechů (či obecně středoevropských Slovanů) zmíněného období. Vychází přitom z pozic tzv. "kulturní historie", resp. z předpokladu, že "mytologie je vlastně jedinou skutečnou, objektivně existující a přímo analyzovatelnou skutečností života společností" (s. 15). Každá společnost jedná výhradně podle mýtů, které vymezují její životní prostor. Mýty umožňují lidem orientovat se ve svém životním prostoru, na jejich základě si svět určitým způsobem strukturují a vysvětlují jeho vznik, uspořádání a chod. Pro archaické společnosti mýty představovaly řád světa, "ústavu", podpořenou a stále znovu připomínanou pravidelnými rituály. Jejich účelem bylo tento od počátku nastavený řád udržovat a nedopustit jeho porušení, které by podle jejich přesvědčení vedlo k nerovnováze a v konečném důsledku k zániku společnosti.

Třeštíkova kniha obsahuje soubor tří studií, jež pojednávají o takových "ústavodárných" mýtech Čechů. Text nazvaný Čtyři tisíce let starý rituál, který vlastním studiím předchází, plní funkci úvodu. Na příkladu dožínkového obřadu a analogií v rituálech s ním spojených u některých indoevropských národů autor vysvětluje čtenáři východiska a metodu svého zkoumání. Opírá se především o srovnávací indoevropskou mytologii, ale nesnaží se, jak sám upozorňuje, za každou cenu hledat v analogiích genetickou příbuznost jednotlivých mýtů. Chce upozornit především na příbuznost typologickou (funkční), "která spočívá v totožné genetické struktuře mýtů a hlavně v totožném koncovém poučení" (s. 153). Na konci kapitoly pak stručně shrnuje a komentuje předchozí výzkum v oblasti "starých pověstí českých" (Pekař, Tille, Karbusický, Kalandra).

Následující studie je nazvaná Počátky světa a zabývá se slovanským mýtem o králi Mužikovi jako variantou indoevropského mýtu o stvoření světa. Autor mimo jiné zjišťuje, že na rozdíl od jiných indoevropských národů (např. Skythů) nebyla slovanská varianta tohoto mýtu kosmogonická, ale spíše etnogenetická, tedy že měla především objasňovat (především jazykovou) jednotu slovanských kmenů. V 10. století nově vznikající český národ už tuto slovanskou identifikaci nepotřeboval, a proto se mýtus déle neudržel. Hlavními zkoumanými prameny jsou zde Geograf bavorský a spis Rýžoviště zlata a doly drahokamů od arabského geografa al-Masúdiho (oba spisy pocházejí zhruba z poloviny 10. století).

Studie Počátky Čechů analyzuje pověst o příchodu Čechů především na základě kronik Kosmovy a Dalimilovy, Velkopolské kroniky a historiky dříve opomíjeného spisu Chronicon imperatorum et pontificum Bavaricum. Třeštík českou pověst rovněž srovnává se zrcadlově převrácenou pověstí o příchodu Chorvatů do své země, zaznamenanou u Konstantina Porfyrogenéta, přičemž se mu daří věrohodně vysvětlit jednotlivé motivy obsažené paralelně v obou pověstech. Na otázku, odkud skutečně Čechové na své území přišli, odpovídá ve shodě se spisem českého původu Skazanie o preloženii knig na slovenskij jazyk (v upravené podobě obsaženém v Povesti vremennych let), že od Dunaje, tedy z Panonie. Mohlo k tomu dojít v rámci tzv. "druhé vlny" slovanské migrace na počátku 7. století, po níž noví obyvatelé splynuli se slovanským obyvatelstvem první migrační vlny, a vznikl tak kmen Čechů. Pověst novému etniku později dodala určité "ústavní" zastřešení, jež mělo zaručovat stejná práva na zemi příslušníkům obou přistěhovaleckých skupin.

Poslední ze tří studií autor nazval Počátky vlády a zabývá se v ní cyklem pověstí o Libuši a Přemyslovi, o založení Prahy a o "dívčí válce". Vychází přitom z informací Kosmovy kroniky a Kristiánovy legendy. Výše zmíněnou komparatistickou metodou dochází k závěru, že Kristiánova i Kosmova verze pověsti jsou pouze novými aktualizacemi a politickými interpretacemi neznámé pověsti z 8. - 9. století, která pojednávala zřejmě o vzniku společenského uspořádání - role mužů a žen v manželství ("dívčí válka") a poddanství lidu knížeti (Libuše a Přemysl). Aktualizace staré pověsti v 10. století se stala "tendenční oslavou a zdůvodněním ovládnutí české kotliny Přemyslovci a Prahou" (s. 165). Mýtus o vzniku knížecí vlády u Čechů měl pak stejnou "ústavní" funkci jako mýty o původu světa a Čechů, tzn. o počátečním čase, kdy se z chaosu začaly vynořovat struktury řádu světa a lidí.

Díky čtivému podání a civilnímu stylu je kniha snadno přístupná i laickému čtenáři. Především odborníkům je pak k dispozici (jako v předchozích autorových publikacích) bohatý poznámkový aparát (zde rozsahem téměř na stejném počtu stran jako vlastní text) s četnými komentáři a odkazy na literaturu. Jak je patrné z výše řečeného, kniha je souborem studií nejen historických, ale rovněž etnografických. Bez interdisciplinárního přístupu by totiž na poli zkoumání starých národních mýtů sotva bylo možné dosáhnout uspokojivých výsledků. Dušanu Třeštíkovi se tak podařilo přinést nový pohled na potemnělý a předchozími interpretacemi i poněkud pokřivený obraz naší národní mytologie.

 


Dále doporučujeme