Kniha o paměti v myšlení šlechty od 16. do 19. století je výsledkem badatelského úsilí několika historiků a historiků umění mladší a střední generace z Brna, Českých Budějovic, Innsbrucku a Pardubic.

Hlavní téma knihy směřuje k představení rozmanitých prostředků, které sloužily šlechtě v symbolické komunikaci stavovsky uspořádané společnosti k vytváření, uchovávání a předávání paměti, v níž se zrcadlila hloubka urozenosti individua, jeho rodiny a rodu. V jednotlivých kapitolách je věnována pozornost renesanční a barokní architektuře šlechtických sídel, umělecké podobě zámků, předmětům hmotné kultury používaným při slavnostním stolování, rodovým legendám, pověstem a rodokmenům, památníkům a pohřebním památkám.