Jedná se o syntézu dějin společnosti českých zemí v 16.-18. století. Předmětem zkoumání týmu předních českých historiků se stal panovnický dvůr, šlechta, duchovenstvo, měšťané, venkované a okrajové společnosti. Čtenáři je tak předkládán obraz společnosti českých zemích v celé jeho pestré šíři, a nikoliv jen z pohledu jedné vrstvy.

Předložený obraz sociálních dějin společnosti v kulturní krajině raně novověkých českých zemí vychází z dynamiky uchopených kolektivních identit jednotlivých sociálních struktur a jejich proměn během dlouhé epochy. Hluboko do 18. století přetrvávala obecně rozšířená představa od boha ustanoveného řádu společnosti, v němž každá osoba zaujímala pevně stanovené místo. Tomu odpovídá i pojetí této práce, která bere v potaz dobovou hierarchii společnosti.