Zlatá bula sicilská sice již po generace náleží k pevné výbavě veřejného prostoru v českých zemích, nicméně jak ukázal novější výzkum, mnohé dosud přejímané závěry v sobě nesly punc letitého zápasu o národní sebeurčení a české státní právo.

Jubilejní rok 2012 proto vybídl nejen k oslavám, nýbrž i k jakémusi ohlédnutí, jehož výsledek je nyní předkládán veřejnosti v podobě sborníku s výmluvným názvem a ještě výmluvnějším podtitulem. Proč naše představy uvázly mezi realitou a mýty, dokládá šestice autorů na různých příkladech. Na listině samotné, jejím druhém životě i na obecném historickém kontextu, přičemž sama skutečnost, že své síly spojili historikové z univerzitních, archivních i akademických pracovišť, posouvá sborník do role jakéhosi zasvěceného průvodce po historikově dílně.

Předkládaný sborník byl sestaven z příspěvků, které byly předneseny v září 2012 na vědecké konferenci v Národním archivu v Praze‑Chodovci na paměť 800. výročí vydání souboru tří listin dnes souhrnně nazývaných Zlatá bula sicilská.

Nová ediční řada "Prameny české historie", jejíž úvodní svazek se právě dostává do rukou čtenářů, je zamýšlena jako volný doplněk k již zavedené ediční řadě Česká historie, která vychází v Nakladatelství Lidové noviny od roku 1997, kdy Dušan Třeštík vydal své proslulé Počátky Přemyslovců. Klade si přitom za cíl zpřístupnit odborné i laické veřejnosti možnosti a meze výkladu pramenů k českým, moravským či slezským dějinám, jakož i způsoby historické práce, přičemž prameny jsou záměrně chápány široce, tedy jak v tradičním historickém, tak archeologickém, uměleckohistorickém nebo literárněvědném rozměru. Edici řídí Martin Wihoda.